Rozhodnutí Fedu o prosincovém snížení sazeb nebylo snadné. Růst zaměstnanosti se zpomalil, ale inflace zůstává vysoká, což Fed nutí k těžkému kompromisu. Většina z jeho vedení se přiklonila na stranu podpory trhu práce, ale ne všichni. Připomíná to ekonom David Beckworth, který se zamýšlí nad celkovým vývojem americké monetární politiky. A to včetně otázky, zda Fed nemá nový inflační cíl, který nedosahuje 2 %, ale spíše 3 %.
Ekonom připomíná, že Austan Goolsbee a Jeffrey Schmid chtěli pozdržet další snižování úrokových sazeb, dokud nepřijde více informací a nebude jasnější, jaká jsou v ekonomice hlavní rizika. Goolsbee k tomu mimo jiné řekl: „Inflace je již čtyři a půl roku nad naším cílem, další pokrok v této oblasti se na několik měsíců zastavil. A téměř všichni podnikatelé a spotřebitelé, s nimiž jsme v poslední době v naší oblasti hovořili, označují ceny za hlavní problém. Domnívám se proto, že rozumnější by bylo počkat na další informace.“
Podle Beckwortha Goolsbeeho slova a způsob uvažování dobře vystihují to, co se stále jasněji prolíná debatami o americké měnové politice. „Otázkou, které Fed čelí, už není jen to, zda se inflace s trochou větším zpožděním vrátí na 2 %, ale to, zda ekonomika vstoupila do stavu, ve kterém je strukturálně obtížnější inflaci snížit. Prosincové rozhodnutí snížit sazby navzdory tomu, že se dezinflace zastavila, naznačuje, že tato možnost již není pouze hypotetická.“
Beckworth se domnívá, že „inflace se zřejmě ustálila kolem 3 %“. Tento stav „nemusí být ani tak o slábnoucím odhodlání k utaženější měnové politice, jako o výrazných fiskálních limitech.“ Je tak otázkou, zda „3% inflace není de facto novou rovnováhou amerického makroekonomického režimu“. Ekonom ve své úvaze na toto téma připomíná, že urazil v boji proti vysoké inflaci dlouhou cestu. Vrcholu dosáhla v roce 2022 poblíž 9 %, pak začala klesat, ale od léta 2023 se pokrok zastavil na přibližně 3 %.
Od té doby k výraznému snížení nedochází a nabízí se tak otázka, zda Fed neztratil vůli dál snižovat inflaci a tiše se smířil s novým normálem. S tím, kde 3 % nahradila 2 %. „Zástupci Fedu trvají na tom, že se nevzdali svého 2% cíle… Ekonomická data ale vypovídají jiný příběh. Celková inflace zůstává stabilní u 3 % a ekonomové očekávají, že tento stav přetrvá. Konsenzus očekává, že inflace se bude v roce 2026 pohybovat poblíž 3 % a na 2,1 % neklesne dříve než v roce 2030… Jak 5letá, tak 10letá očekávaná inflace na úrovni PCE se mírně zvyšuje a vzdaluje se od 2% kotvy, kterou Fed kdysi považoval za samozřejmost.“
Beckworth pak popisuje, že v tomto vývoji může hrát stále významnější roli fiskální politika – viz zítřejší Víkendář.
Zdroj: Macroeconomi Policy Nexus