V Hong Kongu lidé odvážně bojují za demokracii, vládu zákona a lidská práva, píše německý Der Spiegel. Jde podle něj o zemi Západu geograficky notně vzdálenou, ale ten by ji přesto neměl v jejím boji ignorovat. Der Spiegel připomíná, že „francouzští a američtí revolucionáři konce osmnáctého století zavedli demokracii a respekt pro lidská práva“. Následně se rozšířil názor, že tyto hodnoty by měly být pro Západ těmi hlavními. Pokud je ale chce šířit dál, musí mít potřebnou „tvrdou a měkkou sílu“. Ta druhá se týká zejména schopnosti být dobrým příkladem. A v této oblasti, domnívá se Der Spiegel, si nevedeme moc dobře.
Devatenáctému století dominovali Britové, dvacátému zejména Američané. Velká Británie se o export demokracie moc nestarala, „více ji zajímalo vykořisťování jiných“. Týkalo se to i částí Číny, Hong Kong se stal britskou kolonií před 150 lety. Británie se ale ani zde o demokracii nestarala, ta pro ni byla hodnotou jen na jejím vlastním území. Američané se ji snažili podporovat i za svými hranicemi, nejdříve „v kontextu první světové války a pak s větším úspěchem po druhé světové válce“. Demokracie tak zapustila kořeny v západní Evropě, později ve východní a zdálo se, že Pax Americana se týká velké části světa,“ píše Der Spiegel.
Svět se ovšem během posledních dvaceti let hodně změnil. Export západních hodnot do zemí, jako je Afghánistán či Irák, skončil neúspěchem. Arabské jaro skončilo katastrofou v Sýrii. „S Abú Ghraibem a Guantánamem skončilo období, kdy mohly být Spojené státy považovány za vzor pro ostatní. A nyní vláda Donalda Trumpa vše ještě zhoršuje. Není jasné, zda tento prezident, který obdivuje Vladimira Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, věří v hodnoty Západu. Podkopává totiž NATO a nyní neexistuje žádná vedoucí mocnost, která by intervenovala na obranu zmíněných hodnot,“ míní Der Spiegel.
Navíc podle jeho názoru panovala představa, že roli, kterou obvykle zastávali američtí prezidenti, by mohla převzít německá kancléřka Angela Merkelová. Nicméně Německo nemá potřebnou moc a „Merkelovou zajímají více německé exporty než obrana západních hodnot, a to zejména ve vztahu k Číně“. Proto se doposud stranila jakékoliv veřejné kritiky této země. V globálním měřítku nemá velký význam ani Evropská unie, protože nemá vlastní vojenské jednotky a po brexitu ani ona nemůže sloužit jako vzor pro ty, kteří se snaží bojovat s nacionalismem. Der Spiegel tak dochází k závěru, že „zahraničně-politický aspekt 230 let starého projektu je mrtev... a v některých částech světa se jeho hodnotám dokonce vysmívají s tím, že si má nejdříve udělat pořádek doma.“ Například kvůli pravicovému populismu to navíc není kritika nemístná.
Možná míříme od Pax Americana k Pax Sinica – světovému řádu, jehož centrem bude Čína a v němž se nikdo nebude moc starat o demokracii, vládu zákona či lidská práva. Dnešní dění v Hong Kongu by bylo prvním významným krokem tímto směrem... „Pokud bychom se ale vzdali, byla by to významná chyba. Západ je s ohledem na dění v Hong Kongu příliš potichu. Možná již nedokáže garantovat své hodnoty, ale mlčet by neměl,“ uzavírá Der Spiegel.
Zdroj: Der Spiegel