Kolik by musela stát ropa, aby globální ekonomice hrozilo sklouznutí do recese a panika na trzích byla opravdu na místě? Podle Stevena Kopitse je hraniční částkou 110 dolarů za barel – tedy podstatně víc než než 63 USD, nad které se v šokové reakci včera vyšplhala americká lehká ropa WTI. I podle jiných názorů byla reakce trhů přehnaná.
„110 dolarů za barel – to by pravděpodobně zvládlo dostat globální ekonomiku do recese,“ domnívá se podle webu MarketWatch Kopits, který je ředitelem v poradenské společnosti Princeton Energy Advisors.
Dnes trh s ropou svoji reakci koriguje. WTI, která klesala k 62 dolarům za barel, odpoledne propad ještě prohloubila, když zdroje agentury Reuters uvedly, že saúdská produkce ropy se vrátí na normální úrovně dříve, než se předpokládalo. Severomořský Brent, který v pondělí vyrostl o rekordních skoro 20 %, ztrácel na to konto přes 5 %. Americká WTI, která v pondělí vyrostla nejvíce od roku 2008, dnes ztrácela 4,8 %, což ji dostalo pod úroveň 60 USD za barel.
Vyšší než nyní byly ceny i letos v dubnu, kdy stál barel 66 USD. Loni v listopadu přišel barel na něco přes 75 USD. V roce 2008, kdy vrcholila finanční krize, se ropa vyšplhala až na 158 USD, měřeno letošními dolary. A po očištění o inflaci jsou její ceny po útocích na saúdskou infrastrukturu zhruba poloviční než v roce 1980, počátkem roku 2008 nebo teprve v roce 2014, podotkl sloupkař Brett Arends na webu MarketWatch. Vývoj cen ropy WTI ukazuje i následující graf.
Také podle komentátora Marka Hulberta byla tržní reakce přehnaná. Mnoho investorů totiž podle něj interpretuje nedávné události stejnou optikou jako před lety, kdy byly vyšší ceny ropy skutečně předzvěstí klesajícího trendu na trzích s akciemi. Během posledních deseti let byl ale vztah mezi cenou ropy a akciovým trhem přesně opačný. Ukazuje to i následující graf, který zobrazuje korelační koeficient vztahu mezi akciemi a ropou. Pokud obě aktiva kráčela ruku v ruce, činí jeho hodnota kladných 1,0. Záporné hodnoty -1,0 nabývá vždy, když akcie rostou a ropa klesá a naopak. Na obrat ve vztahu mezi nimi ostatně již před třemi lety upozornil někdejší šéf americké centrální banka Fed Ben Bernanke.
Je otázkou, jaká je hranice, na které se závislostní vztah mění na nezávislý. V posledních deseti letech, kdy byla korelace akcie-ropa pozitivní, se průměrná cena ropy pohybovala nad 70 USD za barel, napsal Hulbert na webu MarketWatch. O důvodech, proč se trh chová jinak, když je cena ropy nad nebo pod touto hranicí, lze spekulovat. Možným vysvětlením by podle něj mohla být větší energetická soběstačnost Spojených států. Jsou měsíce, kdy je největší světová ekonomika také čistým vývozcem petrolejářských produktů, a dražší ropa by pro ni byla v takovém případě pozitivní.
Zároveň by investoři ale neměli předpokládat, že vyšší ceny ropy automaticky předznamenávají konec ekonomické expanze nebo býčího trhu.
Mezi některými investory je ale nálada jiná. Podle správců fondů, které v pravidelném průzkumu oslavila Merrill Lynch, je riziko světové hospodářské recese největší od srpna 2009. Recesi jich během nadcházejícího roku čekalo 38 % oproti 34 % v předešlém, srpnovém průzkumu.
Ten nejnovější se konal od 9. do 12. září, tedy ještě před útoky v Saúdské Arábii, a náznaky rotace směrem k hodnotovým aktivům v něm chybí. Jenom 7 % respondentů očekává, že hodnotovým akciím se bude během nadcházejících 12 měsíců dařit lépe než růstovým.
Co by podle nich mohlo být v příštím půl roce podle nich největší vzpruhou pro riziková aktiva? Jsou to případné německé fiskální stimuly, které v odpovědích předstihly snížení sazeb USA o 0,5 procentního bodu a čínské investice do infrastruktury.
Zdroje: MarketWatch, Patria.cz, CNBC