Globální investoři čelí mimořádným hospodářským, politickým a finančním podmínkám, které by podle šéfa investic u Templeton Global Macro Michaela Hasenstaba mohly uvést svět do nebezpečného období. Proč jeho tým vidí tyto podmínky jako příležitost? A jak se s nimi chtějí vypořádat?
Měnící se mocenské struktury zvyšují geopolitické napětí, které by mohlo narušit finanční trhy. Významnými příklady jsou události na Blízkém východě a rozpory mezi USA a Čínou. Kromě toho přibývá populistických vlád, které spolu s rostoucí globální extrémní polarizací společnosti vyvolávají větší volatilitu hospodářské politiky a zavádějí nedisciplinované ekonomické programy. Tento nárůst populismu vedl v rozvinutém světě ke zvyšování zadlužení a tomu odpovídajícím fiskálním rizikům.
Fiskální výdaje se v USA výrazně prohloubily, čímž se fiskální deficit posunul směrem k ročnímu průměru příštích deseti let ve výši 1,2 bilionu USD (4,7 % hrubého domácího produktu). To vyžaduje masivní financování schodku rozpočtu prostřednictvím státních dluhopisů.
Zdá se, že investoři jsou přesvědčeni, že inflace v USA riziko nepředstavuje. Ale cyklické a strukturální faktory procházejí významnými změnami, které mohou vést právě ke zvýšení inflace. Ke zvýšení cen může vést odklon od volného pohybu kapitálu a zboží. Ale i napjatý trh práce (v důsledku prodlužovaného období ekonomické expanze a velkých omezení jak legální, tak nelegálního imigrace) vede v mnoha oblastech k nedostatku pracovních sil, což znamená i vyšší růst mezd.
Podobné je to i v Evropě. Nacionalistické strany roztříštily strukturu eurozóny a testují politickou soudržnost nezbytnou jak k tomu, aby se udržela fiskální disciplína, ale i k udržení koalic během budoucí krize. Nevyřešené zůstávají také strukturální obavy, zejména pokud jde o udržitelnost dluhů a bankovní nerovnováhu v Itálii.
Fed i ECB zvolily postoj většího měnového uvolnění. Udržení tohoto přístupu ještě před možnou krizí nadále tlačí investory do rizikovějších a méně likvidních investic. Svět je nyní zaplaven obligacemi s negativním výnosem za více než 14 bilionů USD. Reálné výnosy dlouhodobých dluhopisů USA jsou záporné, což značí významné narušení valuací v ekonomice, která roste plným potenciálem s plnou zaměstnaností.
1. Udržování vysoké likvidity
Kombinace uvolněné měnové politiky spolu s regulovanějším bankovním systémem zvýšila riziko stínového bankovnictví. A to by mohlo vypěstovat vhodné podmínky pro další krizi likvidity. Léta snadných peněz narušily kázeň na trzích tím, že upřednostňovaly dlužníky, čímž narušily schopnost věřitelů trvat na řádných finančních informacích a silnějších smlouvách. Jakmile se úvěrové podmínky začnou měnit, bude likvidita dostupná za přemrštěné náklady. Nedávné výkyvy repo sazeb v USA v důsledku nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trzích s krátkodobým financováním jsou první známkou rizika likvidity ve finančním systému.
Proto na světových dluhopisech zůstáváme opatrní ohledně úvěrového rizika a rizika likvidity. Naším cílem je optimalizovat likviditu v portfoliu udržováním vyšší úrovně hotovosti a likvidnějších aktiv a naopak vyhýbáním se nadhodnoceným sektorům, zejména v oblasti úvěrů. Namísto toho se zaměřujeme na přiměřenou velikost rizikových alokací na konkrétních trzích v místní měně, které vykazují silnější likviditu. Vyšší hotovost volíme proto, abychom měli dostatek střeliva na nákupy nových příležitostí během korekce trhů.
Kromě toho se kvůli četnosti pasivních strategií zaměřujeme na diverzifikaci proti rizikům spojeným s indexy. Pasivní ETF a indexové fondy budou muset prodávat ty stejné cenné papíry a pravděpodobně nebudou mít dostatek likvidity, až to budou nejvíce potřebovat.
2. Dlouhé expozice vůči bezpečným přístavům
Zdá se, že se rozvinutý svět přehnaně exponoval jak na fiskální, tak na měnové frontě. Riziková aktiva jsou tím pádem velmi zranitelná vůči událostem na finančních trzích. Masivní schodky rozpočtů napříč vyspělým světem také odčerpaly zdroje, které by se jinak mohly použít na reakci na budoucí finanční nebo ekonomický šok. Na nástroje měnové politiky se tak spoléhá u každé malé vady na ekonomice, což oslabilo efektivitu těchto nástrojů během skutečné krize.
Zvýšili jsme naše alokace na bezpečná aktiva, a to jak pro jejich konkrétní valuace, tak pro jejich schopnost zajištění proti širokým rizikům finančního trhu. Zejména jsme zvýšili naši dlouhou expozici vůči japonskému jenu. Otevírá se zde prostor ke zhodnocení vůči americkému dolaru díky zmírňování rozdílů v politice mezi Fedem a Bank of Japan a také na základě silné vnější bilance Japonska. Přidali jsme také dlouhé expozice vůči norské koruně a švédské koruně. Norsko i Švédsko mají silnou fiskální pozici a přebytky běžného účtu.
3. Udržení expozice vůči negativní duraci na dlouhém konci výnosové křivky státních dluhopisů
Vzhledem k rostoucím deficitním výdajům a rostoucímu dluhu se záporné reálné výnosy na americkém dluhopisovém trhu jeví jako vysoce citlivé na potenciální kurzový šok. Také riziko inflace zůstává na trzích výrazně podhodnoceno. Hrozí, že by Fed nemusel být schopen naplnit velmi agresivní tržní očekávání ohledně měnové politiky, která jsou již naceněna na výnosové křivce státních dluhopisů.
Bereme v úvahu napřimování křivky, kdy držíme investice do amerických dluhopisů státních dluhopisů s kratší durací v kombinaci se zápornou durací dlouhodobějších amerických dluhopisů. Naší strategií je, aby nekorelovaly s úrokovými riziky, která mají investoři na svých portfoliích.
4. Řízení rizika na rozvíjejícím se trhu
Obecně jsme v našich strategiích snižovali celkové riziko rozvíjejících se trhů a nadále jsme se zaměřovali na zajištění. Například v Indii jsme udržovali expozice vůči dluhopisům v místní měně, ale indickou rupii jsme plně zajistili a dobu pozice mírně zkrátili.
V případě dalších zemí, jako je Brazílie, jsme expozici do značné míry drželi a zároveň jsme zvyšovali naši čistou zápornou pozici v australském dolaru, čímž jsme se zajistili proti určitým rizikům spojeným s držením brazilských dluhopisů v místní měně. Tato měna vykazuje silnou pozitivní korelaci s měnami rozvíjejících se trhů díky společným rizikovým faktorům, jako jsou vazby na čínskou ekonomiku a komoditní trhy.
Zdroj: Franklin Templeton