Víkendář: Blíží se konec aut ve městech?

Georg Dunkel pracuje na plánování dopravy v německém Mnichově. Sleduje pohyb aut, lidí, všímá si toho, že do tohoto města se jich přesouvá stále více. Der Spiegel poukazuje na to, že před několika měsíci ve své prezentaci tvrdil, že pokud vše půjde současným směrem, v Mnichově v roce 2030 už nebudou dvě dopravní špičky. Jenže nejde o pozitivní zprávu. Podle jeho modelu totiž do deseti let vznikne jedna velká nepomíjející špička.

Téměř všechna německá města se podle Spiegelu nakonec stanou „obětí své atraktivity“. Hamburg soustavně roste od roku 2012, Mnichov od přelomu tisíciletí vyrostl o čtvrt milionu lidí. A ti, kteří si nemohou dovolit platit tamní vysoké nájmy, sem každý den dojíždí za prací. To vytváří tlak na dopravní infrastrukturu stejně jako rostoucí objem přepravy zboží od firem jako Amazon či Zalando.

Němečtí politici seděli podle Spiegelu dlouho v nečinnosti a jen sledovali, jak se zácpy horší, lidé si kupují stále větší SUV a země neplní své závazky ohledně snižování emisí. Některá města se snažila problém řešit sama. Starají se tak mimo jiné i o „generaci, která tu bude žít ještě za 60 let“. Tu podle Spiegelu zase tolik nezajímá vlastnictví automobilu a někdy si ani nepořizuje řidičský průkaz.

Spiegel hovoří o tom, že v Německu by mělo dojít k velkému posunu ve struktuře městské dopravy. Zatímco doprava na skútrech, kolech a chůze by měla vzrůst o 80 %, autodoprava by měla klesnout o 20 %. Jde „o takový univerzální recept na to, jak udělat města lepšími“. Mnichov chce tohoto cíle dosáhnout do roku 2025. Otázkou je, zda jde o cíl dosažitelný. Odpověď je kladná v případě, že „lidé jsou připraveni změnit své chování a činit kompromisy ohledně využívání veřejného prostoru“.

Odborníci v souvislosti s potřebnými změnami často zmiňují Kodaň jako příklad směru, kterým bychom se měli ubírat. Jde o město se širokými cyklistickými stezkami a jízdními pruhy, kde mají mnoho prostoru i chodci. Dánsko ale začalo s potřebnými změnami již před třiceti lety, kdy také začalo omezovat prostor využitelný pro automobily. K tomu vytvořilo „dobře fungující a koordinovaný systém veřejné dopravy“. Výsledkem reforem je, že téměř polovina obyvatel Kodaně jezdí do zaměstnání na kole.

Příkladem může být i Vídeň, kde si již na počátku devadesátých let lidé stěžovali na nedostatek míst k parkování. Město problém vyřešilo tak, že vybudovalo placená parkoviště, na což lidé začali reagovat přesunem k jinému typu dopravy. Příjem z parkovného se pak použil na rozšíření služeb veřejné dopravy.

Der Spiegel popisuje ale i rizika spojená s přechodem na nový systém. Zmiňuje například to, že v prvních třech měsících roku 2019 zemřelo v Německu na následky dopravní nehody 18 lidí, kteří používali elektrokola. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 jde o dvojnásobek. Nejvíce jsou podle statistik ohroženi ti, kteří jezdí v husté dopravě a lidé nad 55 let, což podle vědců může také souviset s rostoucí popularitou elektrokol.

V Německu pak podle Spiegelu možná již brzy proběhne diskuse o snížení rychlostního limitu z 50 kilometrů za hodinu na 30 kilometrů za hodinu. Stane se tak zejména v případě, že bude dál růst počet nehod na kolech či elektrických skútrech. Například Mnichov přitom očekává, že po jeho silnicích bude jezdit až 10 000 skútrů. To bude ještě více posilovat tlak na vytvoření dalšího místa pro tyto dopravní prostředky a utažení prostoru pro automobily.

Zdroj: Der Spiegel