Clarida: Plný efekt snížení sazeb ještě přijde, politika nyní nastavena odpovídajícím způsobem

„Americké hospodářství je na tom v mnoha ohledech dobře, expanze trvá již jedenáctým rokem a je nejdelší v historii. Její růst dosahuje slušného tempa, které se nacházelo během posledního roku na 2 % a v posledním čtvrtletí na 1,9 %. Podporuje ji síla spotřebitelské poptávky, která zase čerpá z pozitivního vývoje na trhu práce.“ Na konferenci pořádané organizací Japan Society to před několika dny uvedl vysoce postavený zástupce americké centrální banky Richard H. Clarida. Podle jeho názoru také nejsou patrné nákladové tlaky, které by tlačily nahoru inflaci, a inflační očekávání se nachází u dolního rozmezí hodnot slučitelných s inflační stabilitou.

Mezi hlavní rizika řadí bankéř zpomalující globální růst a rostoucí nejistotu, a to zejména v mezinárodním obchodu. K tomu se přidává brexit a pochyby o udržitelnosti expanze v Číně. Ta se totiž snaží sladit „pochopitelnou touhu po dalším rychlém růstu“ se snahou omezit růst objemu úvěrů a podpořit oddlužení. Pro centrální banky řady zemí pak představují výzvu globální dezinflační síly.

Clarida poukázal na to, že americké exporty za poslední rok zhruba stagnují, což je výjimečný jev s ohledem na to, že globální ekonomika se nenachází v recesi. Příčinou je mimo jiné pokles exportů do Číny a vývoj objednávek v leteckém průmyslu. Velkou roli naopak nehraje současný kurz dolaru, který se relativně ke koši měn nachází „zhruba tam, kde byl posledních několik let“. Pokud ale hledíme na delší období, pak v roce 2014 došlo k jeho znatelnému posílení relativně k 25letému standardu, a to napomohlo k poklesu amerického vývozu v roce 2015 a 2016.

Clarida v následném srovnání japonské a americké ekonomiky uvedl, že ta druhá sice roste trendově pomalejším tempem. To je ale podobně jako v USA stále dost vysoké na to, aby si země užívala silného trhu práce a tvorby pracovních míst. Japonsko tak dosahuje nejnižší úrovně nezaměstnanosti za posledních několik desetiletí nacházející se na úrovni 2,2 %. Clarida dodal, že Japonsku se díky programu kvantitativního a kvalitativního uvolňování konečně podařilo zvýšit inflaci na pozitivní hodnoty. Ta se sice stále nalézá pod cílem centrální banky ve výši 2 %, nicméně s ohledem na to, jak byla po dlouhém období mimořádně nízké inflace ukotvena očekávání, je i toto podle ekonoma úspěch.

Na závěr své přednášky se ekonom vrátil k americké ekonomice, které podle něj poskytuje výraznou podporu současné nastavení monetární politiky Fedu. Ta se projevuje se zpožděním, takže plný efekt posledního snížení sazeb ještě není patrný. Současné nastavení monetární politiky pak odpovídá ekonomické situaci, a to by se změnilo pouze v případě, že by se reálný ekonomický vývoj výrazněji odchýlil od projekcí Fedu. Pokud by k tomu došlo, Fed „by jednal odpovídajícím způsobem“.

Zdroj: Fed