Varghese: Mzdy rostou, ale Evropa může dál akomodovat. Jen pozor na finanční nerovnováhy

Vyšší růst mezd v Evropě obvykle způsoboval i růst inflace, ovšem v posledních letech tato vazba zeslábla. Jak poukazuje ve své nové analýze Mezinárodní měnový fond, příčinou mohou být nízká inflační očekávání, vysoká ziskovost korporátního sektoru a také vysoké konkurenční tlaky. Na jednu stranu tak „mzdy silně rostou, a to zejména v nových členských zemích Unie, ale inflace se téměř nezvyšuje“. 

Ekonom Richard Varghese v následujícím grafu ukazuje, jak se vazba mezi mzdami a cenami postupně měnila. Konkrétně jde o citlivost inflace na mzdový šok ve výši 1 %. Tato citlivost je modelována ve čtvrtletích po vzniklém šoku, a to ve dvou scénářích. První odpovídá období před finanční krizí roku 2008, druhý odpovídá období po ní:



Důvodem popsané změny může být podle ekonoma to, že firmy v prostředí nízkých inflačních očekávání nezvyšují v reakci na růst mezd ceny tolik, jako v prostředí vyšších inflačních očekávání. V prvním případě totiž vnímají pohyb mezd jako přechodný jev. Na jejich rozhodování pak má také výrazný dopad míra konkurence. Sektory, které čelí větší konkurenci ze zahraničí, tak vykazují menší pravděpodobnost zvýšení cen v reakci na růst mezd než ty, které jsou před konkurencí více chráněny.

Varghese také tvrdí, že významnou roli hraje relativně vysoká ziskovost korporátního sektoru. V takovém prostředí totiž výrazně klesá tendence firem promítat vyšší mzdové náklady do prodejních cen. Snaží se totiž zejména o udržení tržního podílu a mají dostatek kapacity na to, aby absorbovaly vyšší mzdové náklady. To vše dohromady pak podle ekonoma znamená, že růst mezd v Evropě v dohledné době nevyvolá vyšší inflaci. „Monetární politika by tak v mnoha evropských zemích měla být i nadále akomodační. Pozornost ale musí být věnována finančním nerovnováhám, které mohou být vyvolány dlouhým obdobím uvolněné politiky,“ uzavírá ekonom. 

(Zdroj: MMF)