Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Negativní sazby a jiný svět

Negativní sazby a jiný svět

27.01.2020 17:35

Paul Schmelzing z Bank of England před pár dny zveřejnil ekonomicko - historickou studii, ve které popisuje „superdlouhodobý“ pokles sazeb. Takový pohled do historie je jedním ze způsobů, jak zjistit, nakolik je současný stav velmi nízkých sazeb (ne)standardní. Druhý způsob spočívá v různých „modelových“ úvahách. Dvě si tu dnes dovolím jako ukázku toho, jak se na věc dá také hledět.

Superdlouhodobý pokles

Zmíněná studie „Eight centuries of global real interest rates, R-G, and the ‘suprasecular’ decline, 1311–2018“ hovoří o onom zmíněném superdlouhodobém poklesu sazeb. Je plná grafů, které jej vystihují, včetně toho následujícího. Ukazuje odhady reálných sazeb, jejich stoleté průměry, plovoucí stoleté průměry a lineární trend. Celkové vyznění je celkem jednoznačné: Již řadu století míří sazby dolů a z tohoto pohledu je tedy současný stav tím, kam kráčíme již velmi dlouho:

2

Dávají negativní sazby smysl „fundamentálně“ ekonomický? Můžeme se bavit o přetlaku úspor na globálních trzích, který posouvá jejich cenu k nule, či do záporu (a dělá z nízkých sazeb nutnost, bez které by rostla nezaměstnanost). To ale stále hovoříme o negativní návratnosti na pouhém jednom segmentu aktiv (navíc s možným supercyklickým prvkem). Tedy ne o stavu, kdy by se celková návratnost investic a kapitálu posunula do záporu. Právě o něm někdy hovoří ti, kteří se snaží na téma podívat hlouběji. Zazněl například názor, že ve středověku šlechtici museli platit za ochranu svého majetku a negativní sazby/návratnost majetku by tudíž neměly být ničím nestandardním. Já bych se pokusil o trochu jiný, a doufám, že systematičtější, pohled. Podívejme se na následující příklady (více už jsem je opravdu zkrátit nemohl):

Nulové a záporné sazby jako odraz syslení majetku

Adam se dostane na pustý ostrov s 10 pytli brambor. V roce nula 5 pytlů sní a 5 nechá na sadbu, která na každou zasazenou bramboru vynese 3 nové. V roce 1 tedy sklidí 15 pytlů, opět jich 5 sní a 10 mu zbude na setbu. Vyhodit je nechce (viz níže), musí tak rozšířit pole, ale nová půda již není tak úrodná. Na prvním poli tak dále sklízí v poměru 3 ku 1 (zasadí sem opět 5 pytlů), ale na druhém už je poměr jen 2 ku 1. Na počátku druhé sezóny tak sklidí 25 pytlů brambor a celková návratnost jeho polí klesla ze 3 ku 1 na 2,5 ku 1. Z těchto 25 pytlů opět 5 sní, zbytek zasadí s tím, že další pole má opět nižší návratnost, tentokrát nulovou – to, co zasadí, také sklidí. Celková návratnost tak klesne na 1,8 ku jedné. Celková návratnost takhle postupně klesá způsobem vyznačeným v tabulce (poslední řádek):

3


Na výše uvedený model můžeme namítnout, že nemá vůbec smysl sázet více než to, co vyprodukuje oněch 5 pytlů spotřebovávaných každý rok. Dejme ale tomu, že Adam se domnívá, že je třeba maximalizovat majetek i přesto, že jej fakticky neužije (je to nereálný předpoklad?). Pak nám tento primitivní model ukazuje, že tlačením dalších úspor/brambor do dalších projektů/polí povede k postupnému poklesu návratnosti („sazeb“). Ten se obratem promítá do klesajícího tempa růstu příjmů, ty do návratnosti a tak dál.

Pokud tedy takto chceme maximalizovat majetek, „luxujeme“ postupně všechny ziskové investiční příležitosti a dokonce podnikneme některé projekty, které mají návratnost zápornou (z jedné brambory zbude jen polovina). V takových případech jde v principu o to, že se snažíme zachránit alespoň část toho, co vyprodukují mnohem ziskovější projekty. Celkově pak vidíme, že tento model saturované spotřeby a nesaturované touhy po majetku vede k postupnému poklesu mezních sazeb (i pod nulu) a sazeb celkových (k nule). Tedy obrázek z prvního grafu.

Záporné sazby a štědrost světa

Existuje ještě jiná možnost, kdy budeme ochotně spořit i při nulových, či záporných sazbách? Ano. Zatímco ta výše uvedená vyznívá „jen“ mamonářsky, tato je horší. Šlo by totiž o situaci, kdy by Adam dorazil na ostrov vybaven opět 10 pytli brambor a první rok se zachoval stejně, jako v prvním scénáři. Jenže by zjistil, že mu oněch zasazených 5 pytlů vyneslo jen 4 pytle sklizně. Tedy žádné 3 ku 1, ale 4 ku 5.

Podle ekonomické teorie by v takovém případě pak nesázel nic a všechno by radši snědl. Jenže to by musel mít nějakou potravinovou alternativu. V tomto konkrétním případě by se tedy zřejmě zachoval opačně – omezil by svou spotřebu na minimum a úspory by zvýšil co nejvíce, aby vydržel co nejdéle. Snědl by tak třeba jen 1 pytel a zbytek sázel i přesto (či vlastně proto), že by měl záporný výnos. Adam by měl pak tři roky na postavení Archy a únik. Typově jde o úplně jinou situaci, než byla popsána výše. Tam jsme se do nulové návratnosti dotlačili honbou za něčím, co nepotřebujeme. Zde je příčina „exogenní“ a ženeme se za něčím, co zoufale potřebujeme, ale není nám dáno. Nakolik je situace reálná?

Nevím, obecně řečeno by v našem světě musela nastat situace obdobná té Adamově: Musela by se zhoršit samotná „výrobní“ kvalita hmoty a energie („pole“ v širokém slova smyslu). Naše odepřená spotřeba (oběť) by již nebyla následována takovou štědrostí světa jako doposud. Ne z hlediska finančního, ale ze samotného hlediska fyzikálního, způsobu fungování světa.

Adam se podle teologů dá překládat nejen jako člověk, ale i jako množné číslo – lidstvo. Jeho pole mohlo ztratit na štědrosti třeba tím, že z něj prudké bouře odplavily kvalitní zeminu, a pak na něj pražilo slunce bez jediné další kapky vláhy. Možná nám ve všech diskusích o monetární politice a podobných relativních detailech uniká něco mnohem vážnějšího. A možná by ani v této druhé možnosti příčina nebyla „vnější“, jak jsem psal výše. Každopádně skutečné negativní sazby – v tomto scénáři popsaná negativní návratnost napříč investicemi a reálným kapitálem, by znamenaly jiný svět.

 

Čtěte více:

Studie: Záporné úrokové sazby mají smysl
27.11.2019 13:17
Vážné propady v ekonomice si obvykle vyžadují podporu měnové politiky ...
Dánsko našlo lék na zombie, funguje i při záporných sazbách
06.01.2020 13:43
Teorií o tom, jak negativní úrokové sazby poškozují ekonomiku, je nes...
Dimon: Centrální banky přifukují bublinu na státním dluhu, záporné sazby „neskončí dobře“
23.01.2020 16:39
Jamie Dimon nemůže o negativních úrokových sazbách v Evropě a Japonsk...

Váš názor
  • R O Z D Í L
    28.01.2020 11:51

    Rozdíl mezi poklesem sazeb v historii a dnes je v přirozenosti versus umělosti. __________________________________________________________________________ Pokud peníze byly (víceméně) kryté komoditou a bankéři a lichváři půjčovali (víceméně) pouze ty peníze, které měli (byly to jejich reálně vydělané a uspořené peníze, nebo peníze, které si k nim někdo uložil za účelem zhodnocení), tak pak případný pokles úrokových sazeb byl výsledkem působení nějakých přirozených tržních sil a byl v pořádku (byl odrazem ekonomické reality). Dnes však je peněžní systém daleko více centralizován a monopolizován (a centrálně plánován). Snížení úroku není spontánním výsledkem působení tržních sil. Není to tak, že banky mohou půjčovat jen ty peníze, které si tam spořiví občané uložili. Není to tak, že vkladatelé požadují nižší úroky a proto tyto peníze mohou za nižší úroky i půjčovat věřitelům. __________________________________________________________________________ Navíc - pokud dnes třeba nějaký stát prodá dluhopis se záporným výnosem, tak ten dluhopis prostě nekoupí "ryze tržní subjekt". Kdo ze zde přítomných by si koupil dluhopis s "výnosem" minus půl procenta? Pracuje někdo ve (privátní, na konkurenčním volném trhu se pohybující) firmě, která by si něco takového koupila (třeba aby si do toho odložila část zisku jako rezervu na horší časy, nebo na pořízení nějaké větší investice v budoucnu)? Ne. Takový junk koupí jen ten, kdo je k tomu nějak uměle nucen. Banka řídící se regulemi z centrální banky, státem regulovaný penzijní fond a ... stále více samotné centrální banky (ECB v rámci QE, ČNB v rámci intervencí, ...). __________________________________________________________________________ A na závěr: každá taková umělotina a nepřirozenost má (pod povrchem bublající) budoucí negativní dopady. Jednou vyhřeznou na povrch a budeme koukat.
    Hayek
    • Centrální plánování RELOADED
      28.01.2020 13:23

      Jestli toto není popis CENTRÁLNÍHO PLÁNOVÁNÍ, tak co už pak? (zajímavá je i diskuse pod článkem): https://finmag.penize.cz/ekonomika/412384-jak-se-staly-intervence-za-slabou-korunu-pribeh-obraceneho-radniho
      Hayek
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data