Ruský prezident Vladimir Putin ve svém posledním projevu k národu věnoval asi dvacet minut významné ústavní změně, která je navržena tak, aby už byl navždy u moci. A asi dvakrát delší dobu hovořil o tom, jak zvednout míru porodnosti v jeho zemi. Na stránkách Bloombergu to píše Leonid Bershidsky s tím, že toto téma je typické pro řadu konzervativních vlád v Evropě a dokonce i pro některé liberální. „Možná na tom něco je,“ dodává Bershidsky a poukazuje na studii ekonoma Charles Jones ze Stanford University, která s tímto tématem souvisí.
Jones na základě modelů tvrdí, že podpora porodnosti může mít svůj význam a dopad na vývoj populace i hospodářství. Podle jeho základní myšlenky je totiž ekonomický rozvoj dán zejména inovacemi a novými nápady lidí. Pokud se tedy populace zmenšuje, těchto nápadů je méně a „zásoba znalostí se začne snižovat“. „Sociální plánovač by tak byl spokojen, pokud by míra porodnosti byla co nejvyšší,“ tvrdí vědec, ale Bershidsky dodává, že globální trend je úplně opačný.
Míra porodnosti v zemích s vyššími příjmy postupně klesala z pěti dětí na jednu ženu až na dvě či dokonce ještě méně. Pro rodiny dnes není nic mimořádného nemít ani dvě děti a demografické změny budou tento postoj jen podporovat. Z makroekonomického hlediska je ale tato hranice významná a podle OSN začíná míra porodnosti klesat i tam, kde se zdálo, že se k dvěma dětem na jednu ženu nemůže ani přiblížit. Nyní se čeká, že v Asii jí bude dosaženo někdy mezi lety 2055–2060. Přispívá k tomu mimo jiné vyšší vzdělání a větší zaměstnanost žen, které tak chtějí mít méně dětí.
V některých bohatších evropských zemích je pokles populace vyvážen imigrací, ale v bývalých komunistických státech je podpora porodnosti jedinou možností, jak zpomalit pokles populace. I proto, že se zde lidé a vlády obávají imigrantů a část populace se naopak přesunula do západní Evropy. A jak píše Bershidsky, „imigrace stejně není dlouhodobé řešení v případě, že globální populace jako celek začne klesat.“ Země jako Maďarsko či Polsko tak začaly porodnost podporovat finančně, podobným směrem se vydává Litva a programy podpory, i když méně štědré, nalezneme také například na Slovensku nebo v Bulharsku.
Rusko sice přijímá imigranty ze zemí bývalého Sovětského svazu, ale tato politika je v zemi podle Bershidskyho nepopulární. Vláda také poskytuje jednorázovou podporu matkám po narození dítěte, a to ve výši 7 600 dolarů. Po nějakou dobu se zdálo, že tato politika funguje. Od roku 2013 se totiž porodnost zvedla nad počet úmrtí, ale v roce 2019 se dostala opět pod ni. Prezident Putin tak zvýšil finanční podporu, ale Bershidsky poukazuje na studii z Brandeis University, kterou zpracovala ekonomka Elizabeth Brainerd. Podle ní je podobná podpora jen málo efektivní ve srovnání s tím, jaké změny ve společnosti probíhají a jaké mají dopad na chování žen a rodin.
Teoreticky by tedy podpora porodnosti měla pomáhat ve zvrácení popsaných demografických trendů. Praxe ale hovoří trochu jinou řečí. Například kanadský politolog Richard Togman tvrdí, že jejich dopad se projevuje hlavně při načasování toho, kdy mají rodiny dítě, ale ne na celkové porodnosti. Podle politologa dělají vlády základní chybu v tom, že je zajímá jen celkový trend, ale nestarají se o jednotlivé skupiny obyvatelstva a o to, co je konkrétně ovlivňuje při volbě týkající se počtu dětí. Podle Bershidskyho se tak možná budeme muset spoléhat na to, že s novými nápady budou nakonec přicházet stroje.
Zdroj: Bloomberg