Bankovní rada ČNB na včerejším mimořádném zasedání snížila úrokové sazby o půl procentního bodu. Umazala tak nejenom překvapivé únorové navýšení repo sazby, ale dokonce ji vrátila na úroveň před loňským květnem. Vzhledem k tomu, že tento krok udělala zcela mimo svůj harmonogram a navíc i v době korunového výprodeje, je evidentní, že ČNB odstavila kurz na druhou kolej, byť sám o sobě uvolňuje měnové podmínky, a navíc je připravena dál jednat.
Příležitost bude mít už třeba za necelé dva týdny, kdy proběhne pravidelné měnové zasedání bankovní rady, od něhož můžeme čekat další uvolnění měnové politiky. ČNB si tak vytvořila čas na vytvoření scénáře propadu ekonomiky, který jí naznačí, kam až bude muset se sazbami zajít. Jisté je zatím pouze to, že čím delší koronavirová „epizoda“ bude, tím drsnější pokles ekonomika krátkodobě zažije, a o to více uvolněna bude muset měnová politika být. A to i z pohledu inflace, protože s ekonomickým útlumem se inflační tlaky dosud trápící centrální banku (např. rychlý růst mezd či bytů) stanou minulostí.
ČNB včera rovněž deklarovala jasnou připravenost bránit kurz před nadměrnými výkyvy, byť nejeden má koruna už vlastně včetně včerejška za sebou. Zásadní otázkou samozřejmě je, kde je onen práh citlivosti ČNB, nicméně pokud nedojde k uklidnění na mezinárodních finančních trzích, tak jej asi brzo poznáme. Munice má v tomto směru centrální banka více než dost. V době kurzového závazku nastřádala rekordní objem devizových rezerv, který aktuálně odpovídá asi 61 % HDP (necelých 135 mld. EUR), takže může směle korunu začít bránit a fakticky na tom ještě sama může vydělat.
Kromě aktuálního snížení sazeb ČNB rozšiřuje a zatraktivňuje refinanční operace na podporu likvidity finančního sektoru. V případě zájmu se tak dodávací repa mohou realizovat 3x týdně a navíc bez dřívější přirážky ve výši 0,1 procentního bodu. Vedle toho vrací původně navýšenou proticyklickou kapitálovou rezervu na úroveň 1,75 % (letos měla vzrůst na 2,0 %) a jistou dohledovou vstřícnost vyjádřila i u případného odkladu splátek úvěrů.
Co říct závěrem? Poslední krok ČNB byl rázný z pohledu rozsahu i načasování, nicméně nebyl posledním. S celosvětovým rozšiřováním koronaviru lze předpokládat i prodlužování doby, než se světová (a rovněž naše) ekonomika začne vracet do normálních kolejí. Čím hlouběji bude padat, tím radikálnějších kroků bude třeba. Na rozdíl od ECB má ČNB velký manévrovací prostor, ať už z pohledu konvenčních nástrojů, tak vlastně i těch netradičních, které dosud vůbec využívat nemusela.
TRHY
CZK a dluhopisy
Averze k riziku u investorů nepolevila ani v úvodu nového týdne, a tak dál pokračoval i výprodej koruny. Česká měna prolomila hranici 27 EUR/CZK, nad kterou „pobývala“ naposledy v době kurzového závazku (do dubna 2017). Po oznámení výsledku mimořádného zasedání ČNB chvíli testovala dokonce úroveň 27,30. Podle ČNB je toto oslabení sice přirozené, nicméně centrální banka včera deklarovala připravenost reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny. Síly na tuto akci má víc než dost, otázkou je nicméně, na jaké úrovni bude ČNB ochotna zasáhnout. Avizovat dopředu to nejspíše nebude a jak ukázalo pondělní odpoledne, sedmadvacítka to nejspíše není. Dokud se situace na zahraničních finančních trzích alespoň nestabilizuje, zůstane koruna i nadále pod tlakem.
Zahraniční forex
Zatímco prakticky na všech trzích pozorujeme brutální volatilitu (index VIX například včera uzavřel na své historicky nejvyšší úrovni), tak eurodolar zůstává až překvapivě v klidu. Děje se tak přesto, že Fed včera srazil úroky na nulu, rozjel kvantitativní uvolňování a vlády (americká i EU) slibují zvýšit rozpočtové deficity o stovky miliard. Vše totiž řídí situace kolem koronaviru a zde přicházejí (prozatím) přibližně stejně chmurné zprávy z Evropy i z USA. Na obou stranách Atlantiku se virus dále šíří a příslušné vlády stupňují opatření, aby zabránily kontaktům lidí, což má samozřejmě negativní dopady na příslušné ekonomiky. V tuto chvíli se zdá být virem více postižena eurozóna (Itálie + Španělsko celkem 28 tisíc případů versus USA jen 4700 případů), avšak USA jsou v šíření viru jen několik dní pozadu a řadu ještě drastičtějších opatření mají před sebou. Proto dolaru příliš nevěříme, ačkoliv zdravotní situace v Itálii je dramatická a ECB hází zemi klacky pod nohy tím, že odmítá nakupovat více italských vládních dluhopisů, aby srazila zvyšující se kreditní rizikovou prémii.
Tak jako česká koruna i ostatní měny v regionu trpí výprodeji, které jsou motivovány potřebou investorů mít k dispozici likviditu. Forint i zlotý tudíž dramaticky oslabily, přičemž jako více zranitelnou vidíme spíše polskou měnu. Jde o to, že polská centrální banka má (na rozdíl od MNB) daleko větší palebnou sílu uvolnit měnové podmínky, a tudíž zlotému ublížit. Podle našeho názoru NBP sníží na příštím zasedání (ať již regulérním či mimořádném, anebo možná už dnes) úrokovou sazbu o 50 bazických bodů a bude indikovat rozjezd kvantitativního uvolňování.
Ropa
Kolabující ropa Brent včera odepsala dalších více než 11 % a poprvé od počátku roku 2016 se její cena propadla pod 30 dolarů za barel. Ropa zcela ignoruje koordinované uvolňování měnových podmínek ze strany globálních centrálních bank, a to z jednoduchého důvodu: přebytek ropy na trzích je historicky zcela bezprecedentní, přičemž některé odhady naznačují, že převis nabídky nad poptávkou může dosáhnout až 1,3 mld. barelů, tedy třikrát více než v letech 2015 a 2016, kdy cena ropy naposledy zkolabovala pod hranici 30 dolarů. To zároveň znamená, že nyní reálně hrozí nedostatek globálních skladovacích kapacit. V takovém případě by hrozilo, že by těžbu musely přerušit nejen vysokonákladoví producenti, ale také ti, jejichž náklady by se jednoduše dostaly pod spotovou cenu, která bude s největší pravděpodobní dále klesat.