Známý ekonom Robert Barro a jeho kolegové Jose Ursua a Joanna Weng se domnívají, že jako vodítko pro nejhorší scénář současné pandemie a jejích důsledků může sloužit pohled na to, jak se vyvíjela pandemie španělské chřipky v letech 1918–1920. Podle ekonomů data ze 43 zemí ukazují, že tehdy zemřela asi 2 % populace. Pokud data očistíme od efektu první světové války, pak spotřeba poklesla v průměru o 8 % a HDP o 6 %, k velkým propadům došlo na kapitálových trzích. Podle ekonomů jsou tak současné snahy o zamezení šíření nákazy ospravedlněny tím, jaké potenciální ztráty by mohla pandemie přinést.
Pandemie španělské chřipky přišla ve třech hlavních vlnách. První z nich nastala na jaře roku 1918, druhá (nejsmrtelnější) začala v září 1918 a skončila v lednu 1919. Třetí pak začala v únoru 1919 a trvala po celý zbytek roku. Některé země podle ekonomů prošly ještě čtvrtou vlnou v roce 1920. První dvě vlny tedy probíhaly během světové války, což pomáhalo šíření nemoci. Barro tvrdí, že velikost části populace, která chřipce podlehla, se v jednotlivých zemích značně lišila a někde byla mimořádně nízká. Nejvyšší byla naopak v Indii, kde dosáhla 5,2 %.
V průměru podle ekonomů umírala 2 % lidí. Pokud bychom toto číslo aplikovali na současnou světovou populaci, dostaneme se k 150 milionům lidí. Barro ale tvrdí, že to by pravděpodobně představovalo úplně nejhorší scénář i proto, že dnešní zdravotní péče je na jiné úrovni než před sto lety. K tomu se značně liší věkové profily nejpostiženější části populace během tehdejší a dnešní pandemie.
Data pak podle ekonomů naznačují, že tehdejší pandemie mohla být „čtvrtým nejhorším ekonomickým šokem od roku 1870“. Před ní by se dostala jen druhá světová válka, Velká deprese a první světová válka. Pro srovnání: Španělská chřipka podle odhadů snížila produkt na hlavu o zmíněných cca 6 %, zatímco první světová válka sama o sobě asi o 8,4 %. Analýza pak ukazuje i to, že „škody způsobené válkou byly zčásti trvalé“, ale u chřipky tomu tak být nemuselo.
„V tuhle chvíli se zdá nepravděpodobné, že by se COVID-19 byť jen přiblížil tomu, co napáchala španělská chřipka... V každém případě ale velké potenciální ztráty na životech a ekonomické aktivitě ospravedlňují významné výdaje spojené s pokusy zastavit nákazu. Některé země v podstatě sledují politiku snížení ekonomické aktivity s cílem epidemii potlačit,“ uzavírají ekonomové.
Zdroj: VoxEU