Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
The Economist: Covid-19 by konečně mohl vést k návratu inflace

The Economist: Covid-19 by konečně mohl vést k návratu inflace

26.04.2020 14:28
Autor: Redakce, Patria.cz

Inflace v bohatém světě připomíná pohádkovou bytost. Starší vypráví příběhy o příšerných činech tohoto tvora, ale jen málo lidí čeká, že ho skutečně kdy uvidí, a někteří dokonce pochybují, že vůbec kdy existoval. Ačkoli se vysoká inflace zdála být nedílnou součástí ekonomického prostředí v 70. letech 20. století, změny politiky a struktury globální ekonomiky od té doby způsobily čtyři desetiletí čím dál poklidnějšího růstu cen. S tím, jak současná karanténa vede k zavírání obchodů a prázdným policím v supermarketech, se někteří ekonomové obávají, že inflace učiní svůj nevítaný návrat. Ačkoli budoucnost je zahalena větší nejistotou než kdy předtím, zdá se, že inflace svou hlavu pravděpodobně  nevztyčí – alespoň dokud se světový boj s covid-19 nepřiblíží svému konci.

Obavy z prudce rostoucích cen začínají pozorováním toho, jak opatření proti koronaviru potlačují výrobu. Zjednodušeně řečeno je inflace důsledkem toho, že je tu příliš málo zboží na příliš mnoho peněz. V současné době se množství zboží a služeb, které je možné zakoupit, zmenšuje. Mnoho odvětví služeb je odstaveno. Smithfield Foods, společnost na zpracování masa, 12. dubna, uvedla, že svůj závod produkující téměř 5 % amerického vepřového masa uzavře poté, co onemocnělo více než 200 jejích pracovníků. Od té doby odstavila ještě další. Pracovníci zapojení do logistických operací pro e-shopy, jako jsou Amazon a Instacart, začali stávkovat a požadují vyšší mzdy a bezpečnější pracovní podmínky. Pokud se přerušení dodávek odrazí i do nedostatku přímo v obchodech, mohou přijít vyšší ceny.

Masivní stimulační programy jsou dalším potenciálním zdrojem inflace. Vlády po celém světě se zadlužují na financování programů podpory firem a pracovníků. Centrální banky zaplavují ekonomiky nově vytvořenými penězi. Za poslední měsíc se rozvaha Evropské centrální banky rozrostla o 550 mld. EUR, tj. téměř o 12 %, a rozvaha Fedu o téměř 2 mld. USD, což je o více než 40 %. Během globální finanční krize ale nevyvolal tisk peněz rychlou inflaci. Přesto spolu s kolapsem nabídky může vést k očekávání prudkého růstu cen.

Ceny některého zboží a služeb by se mohly skutečně prudce zvýšit v době, kdy jsou ekonomiky uzavřeny. Například u některého zdravotnického vybavení v Americe údajně vzrostly, protože o tyto vzácné zásoby bojují státy mezi sebou. Ale široké a trvalé zvyšování cenových hladin spojené se zrychlující se inflací se však v krátkodobém horizontu pravděpodobně nenaplní, protože karanténa podkopala jak nabídku, tak i schopnost pracovníků vydělávat a utrácet. Uzavření restaurací znamená omezení potravinářských služeb, ale také znamená, že vyhození číšníci a personál nemá žádný příjem. A za některých okolností může být pokles poptávky větší než pokles nabídky - zdroj deflačního, nikoli inflačního tlaku.

Tuto myšlenku zkoumá v nové studii Veronica Guerrieri z Chicagské univerzity, Guido Lorenzoni z Northwestern University, Ludwig Straub z Harvardské univerzity a Iván Werning z Massachusetts Institute of Technology. Pokud se některá odvětví hospodářství úplně zastaví, dotčení pracovníci dramaticky omezí své výdaje. Tento pokles by mohly vyvážit výdaje jiných pracovníků, ale pouze pokud zboží a služby, které lze stále vyrábět, jsou substitutem za ty, které se vyrábět nemohou. Náhlý pokles výdajů spotřebitelů za letenky nebo hotelové rezervace pravděpodobně nebude kompenzován například nákupem softwaru pro práci na dálku. V případě neexistence dobrých substitutů zažívá ekonomika podle autorů „keynesiánský šok nabídky“, kde poptávka klesá více než nabídka. Poskytují tak další užitečný způsob, jak přemýšlet o tomto stavu světa - spotřeba bude v budoucnu mnohem cennější, až zboží a služby, které dnes nelze získat, budou znovu k dispozici. Má tedy smysl utrácet méně nyní a více později.

Dostupné údaje naznačují, že méně zboží jde skutečně ruku v ruce s ještě menšími výdaji. V březnu se roční inflace spotřebitelských cen v Americe i v eurozóně ve srovnání s únorem zpomalila. Hodně z toho odrážely klesající ceny energií, ale i jádrová inflace (očištěná o ceny potravin a energií) zpomalila. Míra inflačních očekávání na finančním trhu naznačuje, že pokles není jednorázový. Očekávání průměrné roční inflace v Americe v příštím desetiletí vypočítaná Fedem v Clevelandu klesla z 1,7 % v lednu na 1,2 % v dubnu.

Tato očekávání by se mohla při otevírání ekonomik změnit. Znovu zaměstnaní pracovníci by mohli začít utrácet vysoký podíl svých příjmů; poptávka těch, jejichž příjmy nebyly ovlivněny karanténou, by mohla zahltit pomalu se zotavující nabídku. Dezinflační tlaky však zůstanou. V bohatých ekonomikách tvoří služby polovinu nebo více spotřebních košů používaných k výpočtu inflace spotřebitelských cen. Dokud se obavy z virové nákazy neztratí, mnoho podniků by mohlo mít problém přilákat nové zákazníky a budou tak nuceni nabídnout velké slevy. Technologie získané během karantény by mohly společnostem umožnit obsloužit více zákazníků, aniž by najímaly nové pracovníky, a o to více přidají na nabídce než poptávce.

Inflační účinky se pravděpodobně projeví, jakmile se virus skutečně vymýtí. Krize by mohla oslabit strukturální síly tlumící poptávku. Vezměme si například nerovnost, která soustřeďuje příjem do rukou spořivých bohatých. Velkorysejší postpandemické záchranné sítě nebo progresivní daně přijaté za účelem splacení velkých vládních dluhů by mohly přesměrovat příjem na více utrácející spotřebitele, což by vytvořilo inflační tlak. Stejně tak může dojít ke změně postojů při tvorbě politiky. Hospodářská traumata z počátku 21. století mohou přimět vlády a centrální banky, aby upřednostňovaly vysoký hospodářský růst a nízkou nezaměstnanost před nízkou a stabilní inflací, jak tomu bylo po druhé světové válce. Není jisté, že se po covid-19 inflace vrátí. Ale její opětovný příchod se zdá být už méně bájný.

Zdroj: The Economist

 

Čtěte více:

Návrat deflinflace
07.04.2020 18:11
Během několika pokrizových let jsem občas používal výraz deflinflace j...
Spotřebitelské ceny v USA v březnu klesly nejvíce za pět let
10.04.2020 17:59
Spotřebitelské ceny ve Spojených státech se v březnu po únorovému nárů...
Inflace v březnu zpomalila na 3,4 %, důvodem je zlevnění paliv
14.04.2020 9:31
Spotřebitelské ceny v březnu zpomalily meziroční růst na 3,4 % z únoro...
Petr Dufek: Inflace korona-krizi ještě nezaznamenala, výhled může vést k dalšímu snížení sazeb
14.04.2020 9:51
Březnová inflace sice ještě nezaznamenala start korona-krize, ale i t...
Ekonom Petr Dufek: Výrobní ceny v Česku jsou pod tlakem, působí i levná ropa
21.04.2020 9:42
Ceny v tuzemském průmyslu už druhý měsíc za sebou padají. V březnu se ...

Váš názor
  •  
    27.04.2020 14:11

    Po všech těch gigantických QE, po kterých měla podle mnohých "odborníků" dávno přijít hyperinflace, by už si všichni měli uvědomit, že QE není tisk peněz a že neexistuje mechanismus, který by umožnil QE přetavit v inflaci. Rovněž mezi QE růstem cen aktiv neexistuje žádná příčinná souvislost. Takže z hlediska nebezpečí inflace je zde opravdu toliko hrozba dočasného omezení výroby některých statků a tedy dočasné snížení nabídky, což se může projevit krátkodobými tlaky na růst cen jednotlivých statků. Celkově se ale budeme potýkat s velmi významnými dezinflačními až deflačními tlaky, kterým budou vlády částečně čelit všelijakou podporou ekonomik na dluh. Do deflace nespadneme pouze pokud budou vlády v podpoře ekonomik úspěšné, což vzhledem k stále sílícím hlasům varujícím před bezprecedentním tempem růstů státních dluhů, nebude nejspíše nic automatického.
    Richard Fuld
    •  
      27.04.2020 15:02

      QE je tištění peněz, jen zůstávají ve finanční ekonomice a do reálné ekonomiky, kde by zvyšovaly spotřebitelské ceny, se zatím nedostávají. S výjimkou ceny aktiv jako akcie a dluhopisy. Finanční subjekty dostávají biliony za 1% úrok v repo a kupují za to akcie. A cestu si do reálné ekonomiky najít mohou, pokud banky použijí tyto rezervy pro půjčky do reálné ekonomiky. Hyperinflace také muže nějakou dobu trvat, než propukne. Němci během W1 tiskli a lidé místo utrácení těchto peněz je schovavali pod matraci. Jak válka skončila a lidé začali věřit v lepší časy a utrácet, tak teprve pak hyperinflace dorazila.
      czinvestor
      •  
        27.04.2020 18:53

        QE není tištění peněz, které se dostanou na akciový trh. Pokud banka získá prodejem státního dluhopisu likviditu, v jejích aktivech se vymění státní dluhopisy za likviditu, jež mají stejnou rizikovou váhu (nulovou). Z hlediska pravidel kapitálové přiměřenosti se tak situace banky před prodejem státních dluhopisů a po jejich prodeji nijak nezmění. Před tím prodejem státních dluhopisů, stejně jako i po něm jsou schopnosti banky nakoupit nová riziková aktiva, jako jsou např. akcie, úplně shodné. Díky prodeji státních dluhopisů banka nezískala žádnou novou možnost investovat do např. akcií. Nefunguje to tak, že bance stačí si půjčit za 1% likviditu od centrální banky a za tu nakoupí akcie. Jediné co umožní bance nakoupení více rizikových aktiv je získání nového vlastního kapitálu. Akcie rostly protože si mnoho investorů pouze myslelo, že se při QE tisknou nové peníze. Toto stačilo, aby je sami hnali nahoru. Nové peníze k tomu nebyly potřeba. Obdobně to platí pro poskytování úvěrů. Před i po prodeji státních dluhopisů má banka stejnou velikost vlastního kapitálu. Její situace z hlediska pravidel kapitálové přiměřenosti zůstala stejná a její schopnost poskytovat úvěry se také nijak nezměnila. Banky nepůjčují likviditu, kterou získávají od centrální banky. Banky půjčují nově vytvářené peníze a jsou v tom omezeny hlavně pravidly kapitálové přiměřenosti, nikoliv dostatkem likvidity od centrální banky.
        Richard Fuld
      •  
        27.04.2020 15:06

        S tou deflací máš ale úplnou pravdu. Stárnutí populace, pozdní fáze dlouhého dluhového ciklu a mizející střední vrsta budou enormní deflační tlaky. Proto Velká deprese 2.0 je skoro nevyhnutelná a dnešní situace je nejpodobnější té ve 30.letech jako nikdy předtím.
        czinvestor
  • B L U D
    27.04.2020 10:51

    Tento blud o neexistující inflaci už mne nebaví. Zeptejte se nějakého penzisty, který si 15 let vede zápisky o cenách jím kupovaného zboží, zda také nevidí inflaci. Myslím, že vám jednoduše ukáže, že inflace tu je a že je tak 8% pa. Nebo se podívejte na ceny bytů (rostou tak rychle, že je staťák raději do koše moc necpe, aby mu inflace nevyšla vysoká). __________________________________________________________________________ http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts __________________________________________________________________________ Tak to dopadá, když statistiky inflace připravuje jedna odnož státu (staťák), zatímco druhá odnož státu tiskne peníze (QE), manipuluje s úroky a měnovým kurzem (centrální banka) a třetí odnož státu (vláda) je největším dlužníkem široko daleko - a pro dlužníky je inflace požehnáním. Zvlášť ta nepřiznaná, zatajená, cinklou metodikou zakamuflovaná, tedy bez nutnosti adekvátních valorizací penzí, bez nutnosti dávat adekvátní výnos na dluhopisech, atd... __________________________________________________________________________ Stát je zkrátka předlužená instituce v jejímž zájmu je rozpouštět dluhy (nepřiznanou) inflací. Tečka.
    Hayek
    • Re: B L U D
      27.04.2020 14:54

      Já si ceny zapisuju od 2017. A ceny jidla jsou od te doby 30% nahoře. Za pouhé 2 roky. Jen pár věcí se nezdražilo, jako např. mléko a máslo. Vidět v regálech šunky za 40 Kč za 100g je šílený.
      czinvestor
  • Hmm
    26.04.2020 19:25

    Já bych chtěl článek, se kterým můžu naprosto souhlasit. Prosím. "Zjednodušeně řečeno je inflace důsledkem toho, že je tu příliš málo zboží na příliš mnoho peněz." A růst mezd/platů nikoho z Economist nezajímají, co? Nemovitosti taky ne? Morální hodnota/zastarávání taky ne? Mám na to dvě+jedno vysvětlení: 1) Amerikocentrismus 2) Nepochopení autorů reálné a nominální inflace 3) Do socialistického The Economist píší socky ve stylu podobenství o jeskyni.
    Ten, který tančí s papoušky
  •  
    26.04.2020 16:06

    "Během globální finanční krize ale nevyvolal tisk peněz rychlou inflaci" - a co jiného vidíme od jara 2009 na burzách? Tisk peněz působí inflaci jen tam, kam dotečou.
    Petr-L
    •  
      27.04.2020 12:32

      S rostoucí životní úrovní musí zdražovat rovněž aktiva, jejichž držení v dostatečném objemu umožňuje pasivní příjem, který umožní i pasívní spotřební existenci bez jakékoliv produkce. Jinak by byli všichni bohatí a nikdo by nepracoval. :-)
      Richard Fuld
    •  
      26.04.2020 19:27

      Moudré hlavy by vám na to řekly, že to je přeci na burze, ne? No, to je. Ale jenom v určitém časoprostoru. Když se aktiva prodají a za zisk si někdo koupí barák, tak už jsou v terénu.
      Ten, který tančí s papoušky
Aktuální komentáře
03.06.2020
5:28FT: Střední Evropa se obává dopadů útlumu německé ekonomiky
02.06.2020
22:06Wall Street zakončila v plusu, dařilo se ropným titulům
17:58Doba exotických valuací
17:29Summary: Německá pomoc pro Lufthansu a automobilky  
17:17Eurodolar sahá po 1,1200 a další výrazné zisky pro korunu. Praha nejvýš od začátku koronakrize  
16:41Skupině PPF stoupl loni čistý zisk o 16 procent na 26,7 mld. Kč
16:16Franklin Templeton: EU přináší komplexní fiskální záchranný balíček
16:12Komise chce desetinásobně navýšit společný zdravotní a krizový fond
14:50Stará ekonomika ztrácí svoje místo v hlavních indexech
12:38Avast si už myslí na místo v benchmarku, podpořila jej karanténa
11:53Pozvánka na webinář: ETF. Jak je využít ve svém portfoliu
11:15Bloomberg: Sázka na čínské spotřebitele se obrací proti nejbohatšímu Čechovi
10:33Petr Dufek: Ekonomiku táhly dolů slabé investice
10:02Euro přerušilo postup, akciím se daří dál. Zprávy náladu nekazí  
9:12Rozbřesk: Česko s historicky nejvyšším deficitem rozpočtu, středoevropské měny před zasedáním ECB dále posilují
9:12Česká ekonomika klesla méně, než ukázala první data
8:48Sev.en Energy získala těžební společnost Blackhawk Mining z USA
8:47Evropské burzy mohou otevřít růstem. Přijdou zpřesněná data z české ekonomiky  
8:25Další uvolnění zahrne akce do 500 lidí a plnější divadla
8:17Trump dle zdrojů nemá na výběr v případě obchodní dohody s Čínou

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
8:00Wizz Air Holdings Plc (03/20 Q4)
13:00Campbell Soup Co (04/20 Q3)
14:15USA - Změna zaměstnanosti (ADP)
16:00USA - Index ISM v nevýrobním sektoru
16:00USA - Průmyslové objednávky, m/m