Aktualizováno Ještě chvíli budeme mít v rukou pouze soft ukazatele o důvěře a náladách v jednotlivých segmentech a odvětvích ekonomiky, nicméně i ty poskytují zajímavý vhled do atmosféry podnikatelského sektoru i obav spotřebitelů. Stále budou mít výhodu náskoku před tvrdými daty, která například v Česku přijdou na řadu až příští týden a budou mapovat dění teprve za březen. Průzkumy jsou tak vlastně v tuto chvíli hlavním vodítkem, které rychle napovídá nejen o hloubce recese, ale i o změnách chování firem.
Nejnovější výsledky evropského průzkumu mezi podnikateli a spotřebiteli ukazují výrazné v podstatě plošné zhoršení nálad, které mnohdy předčí i vývoj po pádu banky Lehman Brothers. Celkový ukazatel nálady v eurozóně sice ještě nepřekonal své rekordní minimum z roku 2009, ale v rychlosti propadu rozhodně nemá obdoby. Výrazně horší než při minulé recesi je očekávání vývoje zaměstnanosti, což neznamená nic jiného, že firmy jsou připraveny dál rychle propouštět, a to nejenom v průmyslu, ale především ve službách, které jsou restrikcemi v jednotlivých zemích zasaženy nejvíce.
V průmyslu se situace na první pohled ještě nevyhrotila tak jako před jedenácti lety, nicméně po nákladovém šoku spojeném s rozpadem dodavatelských řetězců firmy začínají předpokládat i poptávkový šok. Hlavním důvodem, proč výsledek průmyslu není úplně tragický, je, že se firmám tentokrát nehromadí zásoby. Nicméně to je efekt spíš krátkodobý. Na druhou stranu průmyslové firmy už však počítají s využitím výrobních kapacit o zhruba 11 procentních bodů nižších než na začátku roku a současně extrémně rychle škrtají své investiční záměry.
Propad důvěry se tak táhne od průmyslu přes stavebnictví až po služby, včetně obchodu a finančního sektoru, a jsou s ním spojena i očekávání nižší zaměstnanosti i nižších cen. Stejně tak spotřebitelé předpokládají prudký růst nezaměstnanosti, ale současně se – na rozdíl od firem – začínají více obávat inflace.
Celkově ukazatele důvěry naznačují hluboký propad evropské ekonomiky napříč odvětvími i sektory. Stejně jako v našem případě bude třeba začít rozlišovat nákladový šok od poptávkového, protože ten druhý nakonec ukáže, jak rychle se po uvolnění restrikcí začnou jednotlivé ekonomiky z celkového šoku oklepávat. Jestli nakonec zvítězí písmeno V, jak předpovídají některé nadnárodní instituce, nebo U či dokonce W, je však stále ještě velmi brzo zodpovědně říct.
https://t.co/Lmz4OMMn5u pic.twitter.com/ePppYdxi8o