Uvolňování karanténních opatření nebude ve finále nic jednoduchého. Včera jeden z hlavních epidemiologů z amerického vládního týmu varoval Donalda Trumpa před fatálními důsledky rychlého rozvolňování karanténních opatření (které je podpořeno více tlakem byznysu než seriózními daty). Strach z druhé vlny epidemií navíc přiživují negativní zprávy o nových případech z Koreje a Číny. A to je důležitá zpráva i pro Česko, kde tento týden nastartovala zatím nejvýraznější vlna uvolňování karantény a ČNB současně představila alternativní scénář počítající s opětovným startem epidemie, který nevypadá vůbec pěkně.
V takovém případě by bezesporu muselo dojít na nekonvenční nástroje měnové politiky, o kterých na pondělním setkání s analytiky mluvil vlivný člen bankovní rady Tomáš Holub. Podle něj nyní ČNB analyzuje další možnosti, jak bojovat s případným propadem ekonomiky a souvisejícími deflačními tlaky. A mezi uvažovanými variantami jsou i nové intervence proti koruně. Ty však v tuto chvíli podle našeho názoru nejsou vhodným nástrojem hned z několika důvodů.
Za prvé, exportéři jsou daleko víc zajištění proti pohybu kurzu než v roce 2013 (před startem intervencí). Kromě vyššího zajištění exportů na finančním trhu je vyšší i nepřímé zajištění skrze úvěry v eurech. Exportérům by proto slabší koruna zdaleka nejenže tolik nepomohla, naopak by přidělala nové starosti se ztrátovým zajištěním ve chvíli, kdy tržby ze zahraničí výrazně slábnou. Ostatně i anketa mezi zhruba 400 podniky na naší Ranní kávě (odpovídalo reálně sto firem) ukázala, že většina by naopak ocenila stabilizaci koruny a zabránění jejím dalším přirozeným ztrátám (skrze prodej devizových rezerv).
Za druhé, oproti roku 2013 máme v Česku velký objem krátkodobého zahraničního kapitálu (ve formě vkladů a dluhopisů). Centrální banka by oslabením koruny (nebo samotným signálem, že se k výraznému oslabení chystá) mohla lehce uvést zahraniční kapitál do pohybu a nastartovat jeho odliv. Vzhledem k tomu, že zahraniční vlastníci se podílí stále zhruba ze 40 % na držbě českých státních dluhopisů, takový odliv by se podepsal na růstu rizikových prémií na českém vládním dluhu. A vyšší rizikové prémie na vládním dluhu by zdražily peníze pro podniky i domácnosti - opak toho, co si pravděpodobně centrální banka přeje.
Za třetí, je nutné si uvědomit, že míč dnes daleko více než v roce 2013 leží na straně rozpočtové politiky. Výpadky příjmů a záchranné programy (programy COVID, Antivirus a další) povedou pravděpodobně k výrazným schodkům. A důležitou rolí centrální banky může být časem zabránit tomu, aby vyšší emisní aktivita státu nevedla k (výše zmíněné) horší dostupnosti peněz pro soukromý sektor. I když se dnes státu zatím daří velice dobře emitovat nové dluhopisy, je to i díky tomu, že zahraniční vlastníci do této chvíle vnímali centrální banku spíše jako pojistku proti ztrátám koruny (při příliš velkých ztrátách korunu stabilizuje) než jako “startér” nových ztrát české měny.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Česká měna se po pondělním propadu stabilizovala a pohybuje se v okolí 27,50 EUR/CZK. Pokud však zůstane ve hře varianta “nových” intervencí proti koruně (viz úvodník) a současně bude panovat nejistota ohledně uvolňování karanténních opatření (a eventuálním náběhu druhých vln epidemie), zůstane koruna spíše pod tlakem. A to nehledě na čísla z reálné ekonomiky.
Zahraniční forex
Dolar včera spolu s padajícími akciovými trhy na Wall Street oslabil poté, co hlavní epidemiolog a zdravotní poradce Bílého domu A. Fauci varoval Donalda Trumpa, před fatálními důsledky rychlého rozvolňování karanténních opatření bez důsledného testování. S tím pak souznělo další varování vlivného člena vedení Fedu Bullarda, který včera uvedl, že protahující se karanténa povede k bankrotům v masovém měřítku. Do celkově blbé nálady přitom zapadl i report o americké inflaci za duben. V ní jádrová složka vykázala rekordní propad, přičemž naopak vyšší byly ceny potravin. Celkově se tak meziroční inflace v USA snížila již na 0,3 % a zatím potvrzuje náš výhled, že v druhé polovině se ocitne v deflačním teritoriu (byť ceny potravin jsou proinflačním rizikem prakticky všude).
Dnešní kalendář bude zajímavý spíše z pohledu evropských dat - čeká nás průmyslová výroba v E(M)U za březen a výsledek britského HDP. V obou případech jde o riziková, byť trochu starší data, pro euro, resp. libru.
Ropa
Navzdory hlubším produkčním škrtům ze strany Saúdské Arábie a spol. se ropa Brent nadále drží pod hranicí 30 dolarů za barel. Příliš povyku včera nevyvolal ani další ze série tweetu amerického prezidenta Trumpa, který kvitoval kombinaci rostoucích cen ropy (výhodné pro domácí energetický průmysl) a nízkých cen pohonných hmot (výhodné pro americké spotřebitele/voliče). A jak sám dodal, tohle je dle něj “nejlepší ze všech světů”.
Americká EIA včera představila aktualizovaný výhled na ropný trh, ve kterém počítá s propadem ropné poptávky v tomto roce o 8,1 mil barelů denně (původně 5,2 mil barelů denně), zatímco v roce 2021 očekává růst o 7 mil. barelů denně. Americká produkce ropy klesla dle EIA jen v dubnu téměř o 500 tis. barelů denně na 12,4 mil. barelů denně, přičemž do konce roku 2020 by měla těžba propadnout až na 11 mil barelů denně. Celkově pak EIA očekává postupné rebalancování trhu, tedy z přebytku 2,6 mil. barelů denně v roce 2020 by se měla bilance překlopit do deficitu 1,9 mil. barelů denně v roce příštím.
Akcie
Americké akciové trhy zakončily včerejší obchodní den v záporných hodnotách a zkorigovaly tak zisky z posledních dní, kdy zejména technologický Nasdaq rostl šest dní v řadě. Index S&P 500 odepsal 2,1 % na úroveň 2870 bodů a uzavřel včerejší seanci na svých denních minimech. Společnost Coty propadla o 9,4 %, Macy’s o 5,3 % a například Kohl’s o 3,7 %. Podobně se vyvíjelo obchodování pro Albemarle, jehož akcie odepsaly 8 %. Nedařilo se technologiím, kde o více než dvě procenta níže zakončil obchodování Microsoft, Intel nebo Netflix. Zcela opačný vývoj zaznamenaly akcie AbbVie, které posílily o 2,9 %. Společnost General Mills zpevnila o 2,8 %. Index Dow Jones odepsal 1,9 %, S&P 500 2,1 % a Nasdaq 2,1 %.