Velká čísla spojená s velkými technologickými firmami stačí k tomu, aby mnoho investorů znervóznělo. Možná největším rizikem pro mimořádnou výkonnost tohoto sektoru ale není jeho rozsah, nýbrž vyhlídky pro zotavování ekonomiky, napsala v komentáři pro Financial Times analytička Sophie Huynh.
Velká jména z technologického sektoru tvoří skoro čtvrtinu hodnoty celého indexu S&P 500 a zhruba polovinu v Nasdaq 100 . S&P 500 by byl bez Big Tech letos zatím nižší zhruba o 6 %, a ne přibližně na svém, jak je tomu nyní.
Měli by investoři být nervózní kvůli samotné valuaci těchto firem? Historie ukazuje, že nikoli. Podle analýzy Hendrika Bessembindera z Arizona State University nejlépe performující 4 % listovaných společností poháněla čistý zisk celého amerického trhu s akciemi už od roku 1926.
Valuace sahající až do nebes dávají docela velký smysl, domnívá se analytička. Podnikatelské modely těchto firem a postupná digitalizace každodenního života jsou jenom jedním faktorem, který napomohl jejich úspěchu. Hromadění peněz v rozvahách jim umožnilo zpětné odkupy akcií a jejich mimořádné ziskové marže podepřely silný růst jejich akcií. Toto vše v době, kdy rozdílnost mezi silnými a slabými rozvahami nikdy nebyla zásadnější.
Zavírání ekonomiky kvůli Covid-19 urychlilo strukturální trendy, jako je práce z domova a nákupy přes internet. No a ještě nižší úrokové sazby (navíc k 16 bilionům dolarů v investičním státním a korporátním dluhu se záporným výnosem) udělaly z akciového univerza ještě lákavější třídu aktiv. Valuace tlačila nahoru i nižší diskontní sazba. Investoři, kteří hledali ochranu pro svoje portfolio, měli jen málo na výběr, protože desetileté americké výnosy (zamrzlé mezi 0,5 až 0,7 %) pro ně asi nemohly být volbou.
Toto vše vysvětluje, proč akcie amerických technologických firem vedly od 23. března zotavování akciového trhu. Urychlil to určitě i přiliv drobných investorů, sázka na momentum a syndrom FOMO – strach, že něco zmeškáme.
Pokud budou trhy setrvávat v nervozitě, bude Big Tech pravděpodobně v přízni. Představa, že prezidentské volby v USA skončí sporem nebo opožděným výsledkem, nadále dává trumfy růstovým aktivům a defenzivním segmentům globálního akciového trhu.
Obavy, že Big Tech se zhroutí pod vlastní vahou, asi tedy nejsou na místě. Nelze ovšem říct, že by odvětví nemělo svoje slabá místa. Podle analytičky by si investoři měli dávat pozor na hospodářské vyhlídky a regulaci.
Možná to bude znít paradoxně, ale největší hrozbou by pro ně mohl být optimističtější ekonomický obrázek. Pokud se objeví známky účinné vakcíny, normalizace globálního hospodářského růstu by účastníky trhu pravděpodobně přiměla k tomu, že by začali hledat začátek nového minicyklu. To by mohlo vést k rotaci a odstartovat diverzifikaci směrem k necykličtějším částem akciového vesmíru – a tedy z Big Tech.
Takovýto scénář by asi prospěl indexu středních firem S&P 400 MidCap, ale i akciím v eurozóně a na rozvíjejících se trzích.
Kromě toho tu je také ostřejší drobnohled regulátorů a politiků, kteří mají na programu zvyšování daní. Ani to by nepomohlo. Za možné spouštěče nějaké relativně horší výkonnosti to sice v SocGen nepovažují. Mohlo by to ale poškodit historii jejich silné, o riziko očištěné návratnosti, kterou Big Tech mají.
Kromě toho roste šance, že v americkém volebním roce se na technologie zaměří další politici. Výsledkem by mohl být větší regulační tlak.
Velké ekonomiky napříč OECD mezitím pracují na návrzích, které by mohly změnit prostředí zdanění. Loni v lednu se 129 zemí včetně USA rámcově shodlo na digitální dani. A podle tohoto návrhu by otázka digitálního zdanění měla přijít na přetřes ještě do konce tohoto roku.
Obavy ze zhroucení rally v Big Tech jsou možná mimo mísu. Investoři, kteří vzhlížejí k průlomu v souvislosti s koronavirem, by se ale měli raději dívat někam jinam, konstatuje v závěru analytička.
Zdroj: FT