1. Uplatnění práva na dorovnání menšinovým akcionářem u hlavního akiconáře
1.1 Dosud dle § 390 odst. 1 ZOK platí, že menšinoví akcionáři se mohou po hlavním akcionáři domáhat práva na dorovnání od splatnosti protiplnění, přičemž zda a kdy splatnost protiplnění nastane, je částečné závislé na jednání společnosti[1]. Současně však ZOK stanoví, že právo na dorovnání je u hlavního akcionáře třeba uplatnit v prekluzivní lhůtě do tří měsíců ode dne zveřejnění zápisu usnesení valné hromady v obchodním rejstříku. Pokud by však společnost nesplnila své povinnosti, uběhla by tříměsíční prekluzivní lhůta k uplatnění práva na dorovnání dříve, než by nastala splatnost protiplnění. V takovém případě by mohlo být právo menšinových akcionářů na dorovnání vyloučeno.
1.2 Novela ZOK proto již nespojuje počátek lhůty k uplatnění práva na dorovnání u hlavního akcionáře se splatností protiplnění a menšinoví akcionáři ho mohou u hlavního akcionáře uplatnit už od zveřejnění zápisu usnesení valné hromady společnosti v obchodním rejstříku.
1.3 I nadále je hlavní akcionář povinen oznámit uplatnění práva na dorovnání menšinového akcionáře (postačí toho, který uplatní právo jako první) způsobem stanoveným pro svolání valné hromady (§ 390 odst. 2 ZOK). S účinností novely však již nebude třeba oznamovat den uplatnění tohoto práva, což postrádá praktický význam, ale bude stačit oznámit skutečnost, že právo uplatněno bylo.
2. Soudní řízení o dorovnání při vytěsnění menšinových akcionářů
2.1 V současné době není v § 390 odst. 3 ZOK výslovně upraveno, jaké částky a kdy mají být složeny do soudní úschovy, ani jak má znít výrok soudního rozhodnutí, kterým soud rozhodne o protiplnění. Tento stav vyvolává řadu výkladových nejasností, které budou novelou odstraněny.
2.2 Novela vyjasňuje, co všechno má být soudním rozhodnutím přiznáno menšinovým akcionářům. Nově tak soudní rozhodnutí musí obsahovat (i) výši dorovnání ve vztahu ke každému druhu akcie a jinému účastnickému papíru, (ii) celkovou výši dorovnání (iii) zvýšenou o částku úroků podle § 388 ZOK ode dne přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům, (iii) o částku úroků z prodlení a (iv) o částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněním do soudní úschovy. Poslední bod (iv) je výraznou změnou, kterou přináší novela, jelikož doposud náklady vynaložené na soudní úschovu byly hrazeny z peněžních prostředků představujících dorovnání. Všechny uvedené částky je hlavní akcionář povinen složit do soudní úschovy. Nadto všichni menšinoví akcionáři, kteří se dovolali práva na dorovnání (§ 390 odst. 1 ZOK), mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.
3. Dohoda o dorovnání
3.1 Po účinnosti novely bude stále platit, že dohodne-li se hlavní a menšinový akcionář na dorovnání mimo soudní řízení, oznámí hlavní akcionář tuto skutečnost všem ostatním menšinovým akcionářům, a to způsobem, jakým byla svolána valná hromada, která rozhodla o nuceném přechodu účastnických cenných papírů (§ 390 odst. 6 ZOK). Nově je hlavní akcionář povinen společně s oznámením uveřejnit i výzvu menšinovým akcionářům, aby se přihlásili o dorovnání u příslušného soudu.
3.2 Hlavní akcionář je povinen splnit dorovnání pouze vůči všem vlastníkům téhož druhu akcie nebo účastnického cenného papíru, a tedy nikoliv vůči všem menšinovým akcionářům, jak je to v případě soudního řízení.
3.3 Hlavní akcionář splní dorovnání složením do soudní úschovy, do které s účinností novely bude povinen složit také částku (i) úroků podle § 388 ZOK, (ii) úroků z prodlení a (iii) předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněním do soudní úschovy.
3.4 Nadto nově bude v § 390 odst. 6 ZOK výslovně uvedeno, že výše dorovnání vůči ostatním menšinovým akcionářům nesmí být nižší než sjednaná výše dorovnání. Tímto bude posílena ochrana menšinových akcionářů.
3.5 Novela ruší § 390 odst. 7 ZOK, který upravuje promlčecí lhůtu pro uplatnění práva na dorovnání menšinovými akcionáři, jež nebyli účastníky soudního řízení nebo účastníky dohody o dorovnání. Tento odstavec je obsoletní a nemá prakticky žádný dopad, jelikož složil-li hlavní akcionář peněžní prostředky do soudní úschovy, zanikla jeho povinnost zaplatit dorovnání.
Autor: Lucie Martinková, advokátní koncipientka Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o.
[1] Pozn. Protiplnění je splatné až jakmile (i) dojde k přechodu vlastnického práva na hlavního akcionáře podle § 385 odst. 1 ZOK, tj. jeden měsíc po zápisu usnesení valné hromady společnosti do obchodního rejstříku, (ii) společnost splní povinnost podle § 386 ZOK, (iii) případně dojde k předání listinných účastnických cenných papírů či jejich prohlášení neplatnými podle § 387 ZOK, (iv) a uplyne lhůta „bez zbytečného odkladu“ podle § 389 odst. 1 ZOK.