V letošním roce došlo k přerozdělení příjmů ve společnosti podobně, jako tomu bylo během Velké deprese třicátých let. Na stránkách VoxEU na to poukazují Joshua Hausman, Paul W. Rhode a Johannes Wieland s tím, že ve třicátých letech minulého století došlo také k poklesu cen zemědělských plodin, a to s sebou přineslo výrazný pokles příjmů farmářů. A právě tento vývoj tehdy následně výrazně přispěl k útlumu celé ekonomiky. Jaké poučení nese toto historické období pro současný vývoj?
I letos dochází k boomu některých sektorů, zatímco jiné kvůli pandemii a změně chování ekonomických subjektů trpí. Do druhé skupiny patří například restaurace a ubytování a výsledkem je oživení ve tvaru K, kdy část ekonomiky míří nahoru, zatímco druhá část strádá. Podle ekonomů tak dochází k tomu, že dobře si vedou zejména lidé s vyššími příjmy a vzděláním, opak platí o méně vzdělaných. V USA byla tato rozšiřující se mezera nejdříve pokryta vládní podporou, ale od července se již začala plně projevovat i na příjmech obou skupin. Podobný efekt, jako ukončení vládní podpory, mají i rostoucí ceny akcií, které neproporcionálně zvyšují bohatství bohatší části společnosti.
Hausman a jeho kolegové míní, že v určitém smyslu je tak situace podobná jako ve zmíněných třicátých letech, kdy se také objevila velká skupina lidí, jejíž příjmy ve srovnání se zbytkem společnosti trpěly znatelně více. Šlo o zmíněné farmáře, na které dolehl kolaps cen zemědělských plodin – například sezónně upravená cena bavlny klesla mezi koncem roku 1929 a koncem roku 1930 o 39 %. Podle ekonomů šlo pravděpodobně o výsledek propadu poptávky kombinovaného s málo elastickou nabídkou zemědělských plodin. Ve výsledku tak příjmy farmářů klesly mezi roky 1929–1930 v reálném vyjádření o 25 %, zatímco příjmy rodin mimo tento sektor klesly asi o 6 %.
Během Velké deprese neprocházel boomem žádný sektor, ale zemědělci si vedli znatelně hůř než zbytek ekonomiky. Došlo tak ke kolapsu výdajů v oblastech, kde tento sektor hrál v ekonomice významnější roli – ekonomové tvrdí, že podíl zemědělství na celkové aktivitě vysvětluje například celou třetinu rozdílů mezi prodeji automobilů v jednotlivých státech USA. K výše uvedenému je ale nutno uvážit, že z nižších cen zemědělské produkce zase těží jiné ekonomické subjekty. Tedy zejména společnosti, které tyto komodity používají jako vstupy pro svou produkci. A také spotřebitelé. Ekonomové v této souvislosti poukazují například na to, že ceny tabáku klesly v uvedeném období o 23 %, ale ceny cigaret vzrostly o 2 %.
Ekonomové tvrdí, že farmáři měli v době Velké deprese pravděpodobně vyšší sklon ke spotřebě než zbytek domácností. Patřili totiž k zadluženější části společnosti a podle ekonomů tak byli obdobou domácností s hypotékou, na které nejvíce dolehla krize roku 2008. Vyšší sklon ke spotřebě u farmářů by tak znamenal, že propad jejich příjmů se na spotřebě projeví více než pozitivní dopad nižších cen zemědělských komodit na příjmy a spotřebu ve zbytku ekonomiky. S tím, že „rozumný odhad vstupních parametrů vede k odhadu, podle kterého pokles cen zemědělské produkce vysvětluje asi 10 – 30 % celkového propadu ekonomické aktivity před říjnem roku 1930“.
Odvozovat přímá poučení z podobných událostí v historii není jednoduché. Nicméně výše uvedené podle ekonomů naznačuje, že podpora těch nejvíce postižených příjmových skupin má během ekonomické krize svůj smysl i z hlediska výkonu celé ekonomiky. Zejména proto, že právě tato skupina může mít nejvyšší sklon ke spotřebě a dobrá sociální politika se tu proto spojuje s dobrou politikou makroekonomickou.
Zdroj: VoxEU