„Pokud jsou lidé kvůli pandemii uzavřeni doma a v televizi se nevysílají žádné sportovní přenosy, budou dělat děti.“ Tim Phillips z VoxEU tvrdí, že tento argument lze často zaznamenat na sociálních sítích a ptal se na něj odborníka. Joshua Wilde působí na Max Planck Institute for Demographic a on sám tento názor také slyšel, ale ne od lidí, kteří se skutečně zabývají demografickým výzkumem. Dodal, že je sice pravdou, že pokud chceme děti, je třeba „mít sex“. Nicméně podle odborné literatury nepanuje korelace mezi tím, jak často jej máme, a tím, kolik máme dětí.
Wilde hovořil o tom, že zmíněné teorie o pandemickém porodním boomu mohou stát na představě o lidech, kteří spolu běžně žijí a během pandemie mají kvůli sociálnímu distancování a delšímu pobytu doma více pohlavních styků a tudíž dětí. Jenže jak bylo zmíněno, korelace tu není taková, jak by se zdálo. A navíc tu existuje řada lidí, kteří jsou partnery, ale nežijí spolu. U nich má pandemie opačný efekt v tom smyslu, že se kvůli karanténě vidí méně často.
V neposlední řadě je otázka, jaký má pandemie a s ní spojené změny v chování lidí a v ekonomice dopad na plánované rodičovství. Wilde poukázal na to, že vyšší nezaměstnanost může vést k tomu, že si řada lidí řekne: „Tohle není nejlepší doba na to, abychom měli děti.“ Toto vše je teorie, jak vědec pracuje s daty, aby predikoval, kolik dětí se v budoucnu bude skutečně rodit? Wilde se obrací ke Googlu s tím, že určité fráze a otázky a jejich frekvence ve vyhledávání mohou ukazovat, jak se situace skutečně vyvíjí. Pokud se například zvyšuje počet vyhledávání odpovědí na otázku „jsem těhotná“, může to mít reálnou vypovídací hodnotu ohledně změn v porodnosti.
Podobné je to s otázkami týkajícími se ranní nevolnosti a vědec dokonce vypracoval systém, který sleduje, jak se mění trendy ohledně záměru otěhotnět, ohledně těhotenství samotného, ale také potratů a dalších témat. Klíčová slova přitom určoval na základě rozhovorů s ženami a patří mezi ně například „ovulace“ či názvy těhotenských testů a chemikálií, které se v nich používají. Překvapivé je, že například samotné slovo „těhotenství“ nemá podle vědce žádnou predikční a vypovídací schopnost.
Vědec testoval klíčová slova na historických datech – srovnával to, jak se v čase měnila četnost jejich vyhledávání s tím, jak se následně vyvíjela porodnost. Výsledkem je model, který by měl být schopen predikovat porodnost 7 měsíců dopředu. Co tento model říká o následujících měsících v USA? Wilde tvrdí, že model ukazuje na 15% pokles porodnosti mezi listopadem 2020 a únorem 2021. „To je hodně vysoké číslo,“ uvedl vědec, ale dodal, že téměř stejný pokles nastal třeba během Velké deprese či španělské chřipky. Během krize roku 2008 klesla porodnost asi o 8 % a v tomto ohledu je tedy současná krize náročnější.
Wilde dodal, že podle jeho výzkumu jsou ekonomickým útlumem méně dotčeny lépe zaopatřené ženy, „což obecně dává smysl.“ Pokud má totiž žena lepší vzdělání, vyšší příjmy a podobně, je pravděpodobně schopná ustát ekonomické problémy lépe. V této skupině žen by tak měl pokles porodnosti dosáhnout jen 5 %. Více dotčeny by pak měly být státy na jihu USA, protože zde obecně lidé dosahují nižší úrovně vzdělání.
Je onen propad porodnosti jen přechodným jevem, který bude eliminován dalším vývojem? Vědec na rovinu odpověděl, že to nikdo neví. Aktuální výstup modelu ale naznačuje, že po únoru by mohla porodnost začít růst. Je ovšem zřejmé, že vývoj bude záviset na tom, jaká bude situace na straně pandemie a ekonomiky.
Wilde uvedl, že dlouhodobým trendem je odkládání těhotenství do pozdějšího věku. Když se pak podle něj žena kolem čtyřicítky rozhodne, že chce dítě, může zjistit, že to již nejde. „Neplodnost u žen, které intenzivně touží po dítěti, pak může mít silné dopady na její emocionální a společenský život,“ dodal vědec. Pandemie by přitom mohla posouvat dobu plánovaného těhotenství u těch, kteří již delší dobu čekali, a to se zmíněným výsledkem.
Zdroj: VoxEU