Ministerstvo financí dnes prodalo ve třech aukcích státní dluhopisy za 13,1 miliardy korun. Vyplývá to z údajů na internetových stránkách České národní banky. Plány ministerstva financí počítaly s maximálně 16 miliardami korun. Investoři projevili výrazně větší zájem, celkově chtěli koupit dluhopisy za 34 miliard korun. Podle agentury Bloomberg ale průměrné uspokojené výnosy na všech třech splatnostech v první letošní aukci dosáhly nejvyšší úrovně od loňského dubna. Náklady na financování rostou české vládě rychleji než jiným zemím v regionu, protože rozšiřuje svoje rozpočtové stimuly, sycené dluhem, aniž by jí pomáhalo kvantitativní uvolňování v domácím prostředí, podotkla také agentura.
Větší zájem byl dnes o dluhopisy s kratší splatností. Dluhopis s pětiletou splatností MF prodalo za 5,6 miliardy korun s průměrným výnosem 0,9 procenta. Dluhopisy s devítiletou splatností prodal úřad za 6,1 miliardy korun s průměrným výnosem 1,2 procenta. Na druhou stranu nižší zájem zaznamenalo MF o dluhopisy s 20letou splatností. MF je chtělo prodat za maximálně pět miliard korun, ale investoři nakonec koupili za 1,4 miliardy korun. Průměrný výnos byl 1,6 procenta.
Ministerstvo v prosinci ve Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2021 uvedlo, že bude letos potřebovat na financování státního dluhu 546,3 miliardy korun.
Výnosy českého dluhu na delších splatnostech rostly ale během posledních tří měsíců nejrychleji v Evropě, zatímco vláda prodloužila programy na zmírnění dopadů Covid-19. Většina analytiků očekává, že náklady na obsluhu dluhu porostou i nadále. Míra inflace je totiž vyšší a rekordní daňové škrty prodlouží nutnost financování až za případný konec pandemie. Tytéž škrty by také mohly přispět k růstu spotřebitelských cen a cen aktiv jako je bydlení, podotkl také Bloomberg. Kritizovala je Česká národní banka. “Tušíme, že se nejedná o krátkodobou záležitost a strukturálně to není zrovna nejšťastnější zacílení podpory z hlediska efektu na nějakou protikrizovou účinnost těch opatření," uvedl v listopadu její guvernér Jiří Rusnok k tehdejším návrhům na zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent v rámci daňového balíčku.
Česko se i nadále těší jedné z nejmenších dluhových zátěží a jedné z nejsilnějších ekonomik v Evropě. Výnosy na delších splatnostech se ale pohybují výše než v Polsku, které je z hlediska produktu na obyvatele chudší než Česko, snaží se oslabovat zlotý, aby pomohlo exportérům, a spustilo vlastní program kvantitativního uvolňování.
Česká centrální banka se k ničemu takovému nechystá. Záznam z jejího prosincového jednání ukázal, že ekonomický vývoj se podle většiny členů její bankovní rady aktuálně obrací spíše k potřebě méně uvolněné měnové politiky, tedy k růstu úrokových sazeb ve střednědobém horizontu. Potřeba využít v české ekonomice nekonvenční nástroje měnové politiky, jako devizové intervence nebo kvantitativní uvolňování, není podle tohoto zápisu aktuální.
Meziroční inflace, která je v hledáčku ČNB, ovšem podle dnešních dat v prosinci poklesla na 2,3 % a za prognózou centrální banky zaostala o sedm desetin procentního bodu. Brzy se může dostat pod hranici dvou procent, domnívá se ekonom ČSOB Petr Dufek. Pomoci by tomu mohla konkurence v maloobchodě i posilující koruna, která zpřísňuje měnové podmínky v ČR. „Když vezmeme v úvahu aktuální výsledky inflace a její další pravděpodobný výhled, tak o brzkém růstu úrokových sazeb zatím nemůže být snad ani řeč,“ napsal Dufek v dnešním komentáři.
Zdroje: ČTK, Bloomberg, Patria.cz