V tomto týdnu uvidíme první odhady HDP za konec roku 2020 v Německu a dalších velkých evropských zemích. Bude tak o něco víc jasno v tom, jak druhá vlna pandemie dopadá na ekonomický výkon. Předpokládáme, že největší propad 4-5 % mezikvartálně zaznamená Francie, kde byla druhá vlna již v průběhu podzimu nejsilnější.
Naopak Německo se mohlo těšit z toho, že nástup druhé vlny byl mírnější a odolnost ekonomiky tím pádem vyšší. Největší evropské ekonomice hrála také do karet i vyšší imunita průmyslu, který minimálně na podzim jako by na nástup druhé vlny nereagoval a těžil ze silných zahraničních zakázek. I proto počítáme “pouze” se stagnací německého hospodářství ve čtvrtém kvartále roku 2020 – a tedy s daleko lepším výsledkem, než zaznamená Francie, Itálie nebo ve finále i Česko, které druhou vlnu pandemie vůbec nezvládlo.
I když Německo dlouhou dobu ukazovalo odolnost vůči nástupu druhé až třetí vlny, leden vypadá o poznání hůře. Lednové podnikatelské nálady (PMI) ke konci uplynulého týdne ukázaly, že i v Německu začínají mít výraznější potíže. A nejde jen o sektor služeb, kde se nálada kvůli tvrdším vládním opatřením viditelně zhoršovala již posledních několik měsíců. Tentokrát se lehce zhoršily i vyhlídky v průmyslu.
Celkový index PMI v německém průmyslu sice zůstává stále relativně vysoko (58,3 bodu) a vysoké zůstávají i zahraniční objednávky. Podle komentářů německých průmyslníků jdou rychle nahoru zejména zahraniční zakázky z Asie a Spojených států. V tom je ale taky trochu problém. Výrobní kapacity subdodavatelů i přepravní kapacity dopravců jsou v důsledku pandemie stále daleko méně flexibilní než před krizí. Německé průmyslové firmy proto začínají mít s náběhem poptávky problémy.
Na jedné straně chybí podnikům strategické vstupy – za všechny například nedostatek čipů, které už v tuto chvíli omezují produkci německých automobilek. Na druhé raketově rostou ceny přepravy. Nedostatek volných přepravních kontejnerů zdražil v posledních měsících ceny přepravy mezi Evropou a Čínou až na čtyřnásobek cen z léta 2020.
Podle průzkumu PMI také právě proto prudce rostou ceny vstupů v průmyslu a čekací doba na subdodávky. Ta je podle německých podniků vůbec nejdelší od počátku průzkumů (v roce 1996). Pokud to tak půjde dál, může být černou labutí tohoto roku návrat “inflace” na scénu.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna lehce posiluje a pomalu se blíží hranici 26,00 EUR/CZK. To vše nehledě na horší německou podnikatelskou náladu a páteční ztráty akciových trhů. Na středoevropské měny mohlo naopak zapůsobit pozitivně lehké oslabování dolaru. I když v tomto roce věříme pokračujícím mírným ziskům koruny, posunout se pod hranici 26,00 EUR/CZK, může být pro českou měnu složité.
Zahraniční forex
Hlavní kompozitní index podnikatelské nálady v eurozóně (PMI) se na začátku tohoto roku sice zhoršil a zůstává v pásmu recese (47,5 bodu), avšak eurodolaru to nikterak neublížilo.
Dnes bude trh sledovat, jak se vyvrbil obdobný index, který se čistě zabývá německým průmyslem - tj. Ifo. S ohledem na zprávy hovořící o tom, že asijská poptávka je velmi silná a němečtí vývozci nejsou schopni ji v krátké době uspokojit, tak lednový výsledek Ifo by nemusel být špatný (nehledě na tvrdý lockdown v Německu).
Akcie
Páteční obchodování v USA se neslo v mírně negativním duchu za poměrně nízkých objemů a průměrné volatility. Nejlépe se v pátek dařilo telekomunikacím (AT&T +0,6 %, Verizon +0,6 %). Naopak nejslabším článkem dne byl finanční sektor (Bank of America -0,3 %, Citigroup -0,5 %, Mastercard -1,2 %, Visa -1,2 %). Technologický sektor zaznamenal smíšené obchodování (Apple +1,6 %, Alphabet +0,5 %, Intel -9,3 %, Facebook +0,6 %, Nvidia -1,1 %). Nedařilo se ani ropnému sektoru (Exxon Mobil -1,4 %, Halliburton -0,9 %).