Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Artus: V čem se liší peníze z vrtulníků a kvantitativní uvolňování?

Artus: V čem se liší peníze z vrtulníků a kvantitativní uvolňování?

09.03.2021 11:57
Autor: Redakce, Patria.cz

Hlavní ekonom francouzské investiční banky Natixis Patrick Artus v jedné ze svých posledních analýz vysvětluje hlavní rozdíly mezi kvantitativním uvolňováním QE a politikou nazývanou penězi z vrtulníků. QE je „čistě monetární politika, kdy centrální banka nakupuje vládní obligace a platí za ně nově vytvořenými penězi“. Jaký má taková politika efekt a jak se liší od druhé zmíněné možnosti?

Ekonom vysvětluje, že QE má reálný ekonomický dopad, pokud změní chování těch, kteří centrální bance své obligace prodávají. Jestliže se tedy jejich chování změní ve chvíli, kdy místo dluhopisů drží peníze. V případě, že peníze a dluhopisy jsou vzájemným substitutem, k velké změně nedochází a QE nemá větší výsledky. Pokud jde o substituty nedokonalé, chování se mění, dochází k poklesu dlouhodobých sazeb a nově vytvořené peníze mohou být investovány i do jiných aktiv.

Peníze z vrtulníků byly podle Artuse použity v reakci na pandemii. Zde totiž došlo ke kombinaci expanzivní fiskální a monetární politiky, kdy byly vládní transfery v konečném důsledku financovány nově vytvořenými penězi. Podle ekonoma je to v principu to samé, jako kdyby centrální banka vyplatila peníze přímo ekonomickým subjektům, a tudíž by šlo o „peníze z vrtulníků“.

Pokud tedy chceme hodnotit efekt této politiky, musíme brát do úvahy jak dopady expanzivní fiskální politiky, tak dopady monetárního uvolnění. Zde dochází ke stimulaci poptávky soukromého sektoru vyvolané tím, že vláda podpořila příjmy tohoto sektoru. To by spolu s rostoucími vládními deficity samo o sobě vyvolávalo tlak na růst sazeb a výnosů obligací, kterému ale v případě této politiky brání monetární expanze. A Artus dodává, že pokud se nacházíme v situaci, kdy peníze a obligace nejsou dokonalými substituty, dochází i k růstu cen investičních aktiv včetně akcií.

V prvním z následujících dvou grafů Artus ukazuje vývoj objemu vládních obligací v zemích OECD držených v rozvahách centrálních bank. K jeho růstu došlo po velké finanční krizi, stabilizace nastala po roce 2017, ale rok 2020 přinesl opětovné prudké zvýšení:

peníze vrtulník helicopter money

Druhý graf ukazuje vývoj fiskálních deficitů v zemích OECD. Ty se po krizi roku 2008 pohybovaly kolem 9 % HDP, postupně se ale snižovaly, až nastala stabilizace kolem 2,5 % HDP. I zde ale následně přišel prudký zlom a na konci roku 2020 se deficity pohybovaly u 10 % HDP.

Zdroj: Natixis

 
 

Čtěte více:

Artus: Japonský scénář v Evropě nepřijde, střadatelé budou odmítat záporné výnosy
16.11.2020 6:26
Ve Francii a celé eurozóně je pravděpodobné, že dlouhodobé reálné saz...
Artus: Proč je nyní americká ekonomika odolnější než ta evropská
16.11.2020 15:11
Americká ekonomika je v letošním roce odolnější než ta evropská. Tvrdí...
Artus: Co udělají „peníze z vrtulníků“ s ekonomikou vyspělých zemí?
25.11.2020 12:37
V zemích OECD se dá podle hlavního ekonoma investiční banky Natixis kv...
Artus: Příčina nízkých sazeb a pravděpodobnost dluhových problémů
10.12.2020 10:48
Dlouhodobé reálné sazby míří ve vyspělých zemích již od počátku osmde...

Váš názor
  •  
    12.03.2021 8:27

    nakonec jsem si sam odpovedel, ze rozdil mezi QE a penezi z vrtulniku není zadny, obe moznosti jsou ve shode velmi špatné ...
    keksa
  •  
    09.03.2021 18:12

    Patrick Artus působí v tomto článku jako takové monetární nemehlo, které píše o věcech, kterým evidentně dostatečně nerozumí. Cílem QE nebylo (navzdory mnoha článků, které tvrdí opak) přímé navyšování objemu peněz v oběhu. Většina dluhopisů byla v rámci QE nakupována od bank, které za dluhopisy dostaly zaplaceno likviditou, nikoliv penězi. Otázka, zda je tato bankami obdržená likvidita pouze substitutem držení státních dluhopisů, nehraje z hlediska objemu peněz v ekonomice vůbec žádnou roli. Skutečným přímým důsledkem QE bylo snížení dlouhodobých výnosů státních dluhopisů a tedy snížení základních bezrizikových dlouhodobých úrokových sazeb. Toto snížení dlouhodobých úrokových sazeb pak mohlo nepřímo stimulovat chuť půjčovat si peníze od bank a tedy tímto způsobem nepřímo navyšovat objem peněžní zásoby. Toto navýšení objemu peněz v ekonomice ale nemá nic společného s samotným objemem likvidity, která byla vytvořena centrální bankou za účelem nákupů státních dluhopisů v rámci QE. QE tedy není možné vůbec porovnávat s vrtulníkovými penězi. Zdroje vrtulníkových peněz pochází z fiskální expanze nikoliv z monetární politiky, která má za následek jen snížení úrokových sazeb. O vrtulníkových penězích tak má smysl hovořit v případě, kdy vláda USA (nikoliv FED) pošle každému občanovi USA na účet nějaký obnos, což se projeví v rozpočtu vlády a s konáním centrální banky to nemá nic společného.
    Richard Fuld
    •  
      10.03.2021 0:52

      Richarde, dovolil bych si s Vámi trochu nesouhlasit. Peníze, které vláda připíše lidem na účet, nejsou vrtulníkové peníze. Vláda by si na takové rozdávání musela půjčit s vědomím, že bude muset tyto peníze někdy vrátit (teoreticky). Chápu to tak, že vrtulníkové peníze jsou peníze, které centrální banka rozdá lidem, aniž by si od nich vzala protihodnotu v podobě dluhopisů nebo jiných aktiv a takto rozdané peníze se nemusí vracet. Zatímco u QE centrální banka přijme např. dluhopisy, které hodlá v budoucnu zase prodat a dostat tak peníze zpět.
      Jan47
    •  
      09.03.2021 19:06

      Otázka: rozumím grafům správně? Každá z posledních 2 krizí měla za následek ZVÝŠENÍ obejmu vládních dluhů u centrální banky a současně při každé z posledních 2 krizí došlo ke ZVÝŠENÍ již tak deficitního státního rozpočtu?
      Mudr.c
Aktuální komentáře
15.04.2021
18:12Dividendové akcie a Buffettův indikátor
17:52Zisky pro akcie i dluhopisy díky datům a sankcím  
17:45Bank of America rozpouštěla rezervy s mnohem menší vervou, říká analytik  
17:18Masivní výstavba solárních a větrných elektráren Bidenův závazek nenaplní
17:00SAB Finance a.s.: Schválení účetní závěrky a výplata dividendy za rok 2020
16:05Komerční banka, a. s. - Hlavní akcionáři Komerční banky, a.s. k 31.3.2021
15:57Pobrexitová byrokracie si vybírá svou daň, britské firmy pálí hotovost
15:56USA uvalí na Rusko nové sankce a rozšíří zákaz obchodování s ruským dluhem
15:10Maloobchod a další pěkná čísla z americké ekonomiky  
14:35ČEZ, a.s. - Oznámení o výplatě úrokového výnosu
14:31Vyšší domácí konzumace chipsů navýšila Pepsico tržby
14:31Citi pod novou ředitelkou zapisuje rekordní kvartální zisk. Akcie rostou
13:02Bank of America je další, kdo těží z divoké jízdy na Wall Street
11:33Bublina? Ano, a nesmíme si ji nechat ujít
11:07Akcie se posouvají vzhůru. Na programu pěkná čísla z maloobchodu a další výsledky  
11:03Největší světový výrobce čipů TSMC navýšil tržby o 17 %, nedostatek čipů předvídá až do roku 2022 (komentář analytika)  
10:10Výrobce nedostatkových čipů TSMC zvýšil zisk o pětinu, do zvýšení kapacit investuje 100 miliard dolarů
9:32Coinbase zakončil svůj první obchodní den pod otevírací cenou
9:11Rozbřesk: Klopýtnutí evropského průmyslu. A ruský rubl pod tlakem
8:52Kofola potvrdila výhled, na burzu vstoupil kryptoměnový Coinbase. Evropa v mírném plusu  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
Alcoa Corp (03/21 Q1, Aft-mkt)
BlackRock Inc (03/21 Q1, Bef-mkt)
Delta Air Lines Inc (03/21 Q1, Bef-mkt)
Charles Schwab Corp/The (03/21 Q1)
Luminar Technologies Inc (12/20 Q4)
Rite Aid Corp (02/21 Q4, Bef-mkt)
UnitedHealth Group Inc (03/21 Q1, Bef-mkt)
12:00PepsiCo Inc (03/21 Q1)
12:45Bank of America Corp (03/21 Q1)
14:00Citigroup Inc (03/21 Q1)
14:30USA - Empire State Manufacturing index
14:30USA - Index filadelfského Fedu
14:30USA - Maloobchodní tržby, m/m
14:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.
15:15USA - Průmyslová výroba, m/m