V zemích OECD se dá podle hlavního ekonoma investiční banky Natixis kvůli současné fiskální a monetární politice hovořit o penězích z vrtulníků. Patrick Artus totiž míní, že fakticky se nacházíme v situaci, „jako kdyby centrální banka přímo dávala peníze ekonomickým subjektům“. Do jaké rovnováhy se může ekonomika vyspělých zemí následně dostat?
První z následujících dvou grafů ukazuje vývoj fiskálních deficitů zemí OECD, druhý vývoj monetární báze v těchto zemích a objem vládních dluhopisů držený centrálními bankami:
Artus tvrdí, že pokud transfery financované centrální bankou skončí zejména jako úspory domácností, nedojde k žádnému zvýšení ekonomické aktivity a „peníze z vrtulníků jen zvýší úspory“. Ekonom to nazývá „relativně sterilní rovnováhou“. Existuje ale i možnost, že transfery jsou z velké části použity na výdaje domácností. V jakém ekvilibriu by se ekonomika usadila v takovém případě?
Pokud by domácnosti použily část transferů – peněz z vrtulníků – na své výdaje, došlo by samozřejmě ke zvýšení ekonomické aktivity a příjmů. Jaký je dosavadní vývoj? Artus ukazuje následující dva grafy: První z nich popisuje vývoj míry úspor domácností ve vyspělých zemích. Ta během pandemie vystřelila prudce nahoru a nyní se nachází zhruba na dvojnásobku předchozích úrovní:
Druhý z výše uvedených obrázků popisuje vývoj maloobchodních tržeb v zemích OECD. Pandemie tu naopak přinesla znatelný propad. Artus k tomu ovšem dodává, že v krátkém období se dalo skutečně čekat, že domácnosti většinu transferů odloží stranou. Nicméně v delším období může být vývoj odlišný a relevantní může být druhá možnost. Tedy ta, ve které „peníze z vrtulníků“ povedou k vyšší ekonomické aktivitě.
Zdroj: Natixis