Současný postup čínské vlády vůči firemnímu sektoru lze vnímat z politické, ekonomické a geopolitické roviny. Vláda totiž „vysílá jasný signál“, že chce omezit vliv velkých soukromých firem. Platí to zejména o technologických společnostech, které „používají data způsobem, jaký se vládě nelíbí.“ Pro Bloomberg Markets to uvedl profesor Cornell University Eswar Prasad. Geopolitický rozměr je podle něj v tom, že čínská vláda by mohla používat velké technologické firmy a jejich data ve svém zájmu.
Společnosti jako Ant či Tencent dříve hrály významnou roli v rozvoji čínského hospodářství, poskytovaly významné finanční služby a pomáhaly snižovat chudobu. Na konci roku se ale změnilo ekonomické i politické prostředí a převládl názor, že podobné firmy musí být více omezovány a kontrolovány, protože se vymkly z vlivu vlády. JoAnne Feeney z Advisor Capital Management k tomu dodala, že čínská vláda se vždy chovala podle dlouhodobých cílů a zároveň pragmaticky. Což znamená, že se vždy snažila udržet si moc a tlačit proti jednotlivcům a firmám, kteří by jí v tom mohli bránit.
Investorka míní, že vláda v Číně chce ale zároveň udržet vysoké tempo růstu, protože produkt na hlavu je i po předchozím prudkém rozvoji stále nízký. K tomuto ekonomickému cíli potřebuje firmy jako či Tencent, které tak budou i nadále růst. Další cesta tak může být hrbolatá, regulace se bude zpřísňovat, ale Čína potřebuje velké technologické firmy na to, aby dosáhla svých makroekonomických cílů.
Je pro globální investory vůbec možné vyhnout se Číně a najít podobně velký a růstově atraktivní trh? Prasad míní, že tato země je kvůli své velikosti a rozvoji důležitou investiční destinací, i když existují rozvíjející se trhy s ještě větším rizikem i větší potenciální návratností. U Číny tak budou investoři čelit tenzi, protože dlouhodobě může být atraktivní, ale je tu politické riziko a vládní politika, která může návratnost ovlivnit negativně.
Ohledně tenzí mezi Čínou a Spojenými státy profesor uvedl, že na straně USA nedošlo s novou vládou k nijak výraznému postoji vůči této zemi. Takže Čína se snaží o větší soběstačnost a vláda se drží strategie „dvojí cirkulace“, která podporuje domácí poptávku, inovace a rozvoj. Země by se tak měla podle tohoto plánu stát mnohem méně závislá na zahraničních technologiích i na trzích.
„Realita je ale taková, že je stále hodně propojená s USA i zbytkem světa jak obchodně, tak finančně,“ míní profesor. Vláda v Číně se tak podle něj bude snažit využít této propojenosti, ale na druhou stranu bude snižovat zranitelnost čínské ekonomiky, která by s touto propojeností souvisela.
Zdroj: Bloomberg Markets