Vstup do roku 2022 s sebou ponese poměrně výrazné zpomalení hospodářské expanze v USA. Pro Bloomberg Markets to uvedl hlavní ekonom Jan Hatzius. Ve druhém čtvrtletí tohoto roku rostla americká ekonomika o 6,5 %. Ve třetím čtvrtletí to bude podle ekonoma možná ještě více, ale ve druhé polovině roku příštího by tempo růstu nemuselo dosahovat ani 2 %. Za příčinu uvedl ekonom pomalý návrat k plnému využití kapacit ve službách a jako příklad dal nízké využití kancelářských prostor. To podle něj v USA dosahuje asi 30 %, a ani v Texasu, který je v otevírání ekonomiky daleko, nepřevyšuje 50 %.
Hatzius čeká další oživení a růst včetně uvedených čísel, ale „bude to pomalý proces“. Co jeho projekce 1,5 – 2% růstu ve druhé polovině příštího roku znamenají ve vztahu k monetární politice? Fed podle ekonoma začne se snižováním objemu nakupovaných aktiv na počátku příštího roku, tato změna bude oznámena na zasedání FOMC v prosinci. Celkově bude ale centrální banka měnit svou politiku velmi pomalu a možné zvedání sazeb po roce 2022 bude záviset na splnění podmínek, se kterými Fed pracuje. Tedy zda bude dosaženo plné zaměstnanosti a bude panovat důvěra v dlouhodobé dosažení inflačního cíle ve výši 2 %. Tedy v krátkodobé přestřelení inflace nad tuto úroveň.
Ekonom nyní odhaduje, že sazby půjdou nahoru ke konci roku 2023. Ovšem s tím, že pokud se bude situace vyvíjet jinak, bude to spíše později než dříve. Tedy v roce 2024, což je „o něco později, než trhy nyní čekají.“ Zpomalení ekonomiky, ke kterému by mělo docházet, by pak mělo odrážet i slábnoucí fiskální stimulaci. Hatzius patří k těm, kteří čekají slábnutí současné vyšší inflace. Jádrová inflace se podle něj bude po většinu příštího roku pohybovat opět pod 2 %. Celkově je popsaný vývoj dán tím, že ekonomice v roce 2021 pomohlo otevírání a zmíněná fiskální situace, což jsou ale svou povahou faktory přechodné. Platí to ale skutečně i o fiskální stimulaci v době, kdy chce americká vláda mohutně investovat do infrastruktury a celkově zvyšovat vládní výdaje?
Hatzius poukázal na to, že fiskální plány americké vlády celkově naznačují na vysoká čísla, ta budou ale rozprostřena v delším období. Část stimulace na straně vládních výdajů pak bude eliminována vyšším zdaněním. Ve výsledku tak podle jeho odhadů v následujících zhruba deseti letech hovoříme o stimulaci kolem 1 % HDP, což se zdaleka neblíží hodnotám z poslední doby. V roce letošním odhaduje ekonom fiskální stimulaci na 12 % HDP. V roce 2022 by už fiskální expanze měla odpovídat jen asi 4 % HDP a pak méně.
Současná ohniska vyšší inflace jsou podle ekonoma v USA velmi koncentrována do menšího počtu oblastí, které by měly být svou povahou přechodné. Nejvýznamnější je trh s ojetými vozy a i zde se projevují známky polevujících tenzí. Podle ekonoma například v tom, že v posledních týdnech již klesají ceny v aukcích, což se ještě neprojevuje v oficiálních číslech, ale dojde k tomu v následujících měsících. Mzdové tlaky jsou znatelné, ale i zde by mělo jít o přechodný faktor. K tomu jsou inflační očekávání stále velmi dobře ukotvená, míní Hatzius.
Zdroj: Bloomberg Markets