Co přinesou velké technologické firmy bankovnictví?

Velké technologické firmy začaly být aktivní v oblasti finančních služeb a jak na stránkách VoxEU tvrdí Erik Feyen, mohou tak v tomto odvětví zvýšit konkurenci, efektivitu a rozšířit služby poskytované zákazníkům. Podle ekonoma ale také nastává situace, kdy je nutno volit mezi vyšší konkurencí, finanční stabilitou a ochranou dat.

Podle ekonoma nyní finanční služby generují asi 10 % příjmů velkých technologických firem, jsou aktivní v platebních službách a řadě dalších oblastí jak ve vyspělých, tak v rozvíjejících se zemích. V Číně dvě technologické firmy ovládají 94 % trhu s mobilními platbami, aktivní jsou při poskytování digitálních úvěrů a podobně. Kapitalizace velkých technologických společností je také dnes mnohem větší než kapitalizace velkých bank. Co k tomu vedlo?

Tyto společnosti rostly díky internetovému prodeji, nebo jde o sociální sítě. Google zase postavil své podnikání na internetovém vyhledávání a firmy jako Safaricom začaly s telekomunikačními službami. Ve všech případech disponují rostoucím množstvím dat, která obratem používají k dalšímu růstu svých tržeb. Jde o samotnou DNA podnikání podobných společností, ze které těží ony i zákazník. Ale nese s sebou i rizika.

Ohledně finančních služeb Feyen upozorňuje, že co se týče stability, existují dva myšlenkové směry: Podle prvního nemusí být konkurence v odvětví vždy přínosem na straně stability. Podle druhé se větší míra konkurence projeví i vyšší stabilitou. Výsledný efekt může mimo jiné záviset na regulaci a dalších faktorech. Ekonom míní, že tomu tak může být i v případě technologických firem pohybujících se v oblasti finančních služeb. Celkově tak půjde o zvolení správné míry konkurence, stability a ochrany dat spotřebitele.

Ekonom dává za příklad schopnost velkých technologických firem používat data k nacenění svých produktů a služeb. Tato schopnost může prospívat i zákazníkům, protože uvedené společnosti mohou cíleně nabízet nižší ceny skupinám, které nemají takovou kupní sílu či ochotu platit za jejich služby. Jenže rovněž jde o cenovou diskriminaci. Ta může jednak vyžadovat ochranu ze strany regulátora, ale zároveň může obratem brzdit další inovace a míru konkurence.

Podobné to může být s daty a finanční stabilitou. Ekonom poukazuje na to, že více dat a informací může zvyšovat kvalitu poskytovaných úvěrů. Technologické firmy přitom mají přístup k široké škále dat, a ta dokonce mohou pomáhat i v oblastech, jako je prevence praní špinavých peněz. Zároveň jde ale opět o oblast, která může vyžadovat ochranu osobních údajů. I zde tedy bude muset nastat volba a ekonom uzavírá svou úvahu s tím, že půjde o volbu, která by měla být mezinárodně koordinovaná.

Zdroj: VoxEU