Elektromobily mohou být mocnou zbraní v globálním úsilí zabrzdit oteplování planety. V různých zemích jsou ale jejich dopady různé. Někde nakonec mohou být elektroauta pro ovzduší škodlivější než benzínové modely. V Evropě je tomu tak v Polsku a v Kosovu, protože výroba elektřiny tam silně závisí na uhlí, ukazují data od poradenské společnosti Radiant Energy Group. Česko si v jejím žebříčku nevede úplně nejhůře, i tak se ale pohybuje na chvostu srovnávaných zemí.
“Uhlíkový účinek elektrifikace se dramaticky liší v závislosti na energetickém mixu dané země…Země musejí přijmout reálné a dosažitelné strategie dekarbonizace elektřiny, aby byl přechod na elektromobilu úspěšný,” uvedl podle agentury Reuters výzkumník Sid Bagga z organizace REG.
Relativní úspory v emisích uhlíku se odvíjejí od zdrojů elektrické energie v dané zemi a od denní doby, kdy se elektromobily nabíjejí. Ve Švýcarsku, kde elektroauta ušetří 100 procent uhlíku v porovnání s jejich benzínovými protějšky, obstarávají elektřinu jaderné a vodní elektrárny. Německo, které je v evropské výrobě aut tahounem elektromobility, spoléhá na mix obnovitelných zdrojů a uhlí. Na to konto ušetří 55 procent skleníkových plynů.
Německo i Španělsko ale patří k zemím, kde hodně záleží na tom, v jaké části dne svoje elektroauto nabíjíte (viz graf níže). Obě země totiž masivně investují do solární energie a větru. Nedostatek uložišť pro elektřinu z obnovitelných zdrojů tam ovšem znamená, že při jízdě elektroautem ušetříte emise uhlíku podle toho, kdy jste si během dne svoje auto nabili. Nabíjení odpoledne, kdy jsou sluneční světlo a vítr intenzivnější, ušetří až 18 procent uhlíku než nabíjení v noci, kdy je pravděpodobnější, že do sítí teče proud vyrobený z plynu nebo uhlí.
Zajímavostí je, že nabíjení EV v Irsku, které získává 46 % energií z obnovitelných zdrojů, ušetří zhruba stejné množství uhlíku jako v Moldavsku, kde pochází 94 procent energií z plynu. Je tomu tak proto, že irská záložní fosilní paliva jsou emisně intenzivnější. Země získává zhruba 13 procent elektřiny z ropy, která je 1,8krát špinavější než plyn, 9 procent z uhlí, které je 2,3krát špinavější než plyn a 3 procenta z rašeliny, která je 2,6krát špinavější než plyn, podotkl Bagga podle Reuters.
Studie, která vyšla ještě před nedávným klimatickým summitem v Glasgow, tak naznačuje, že schopnost autoprůmyslu snížit emise závisí na tom, zda se objeví lepší způsoby, jak dekarbonizovat elektrizační soustavy a přechovávat elektřinu z obnovitelných zdrojů. Li-On baterie dokážou uchovat energii v plné kapacitě zhruba na čtyři hodiny. I země, které během dne získávají významné množství proudu ze slunce a větru, mají problém s tím pouštět ji do zásuvek pro noční nabíjení.
Studie REG porovnávala emise z nabíjení elektrického vozidla odpovídajícího efektivitě Tesla Model 3 s emisemi, které vzniknou při natankování běžného benzínového vozu na ujetí stejné vzdálenosti.
Auta na benzín už ale nejsou tak škodlivá pro životní prostředí jako dřív, naznačuje Reuters. Většina vozů, které sjíždějí z pásů, je vybaveno motory s lepší účinností spalování paliva. Automobilky jsou kromě toho nuceny plnit unijní cíle pro snížení emisí. Uhlíková intenzita nově registrovaných benzínových aut tak v Evropě klesla mezi lety 2006 a 2016 v průměru o čtvrtinu, ukazují data Evropské agentury pro životní prostředí (EEA).
Zájem o elektromobily ovšem narůstá. Hnacím motorem tu jsou jednak pobídky za strany vlád, ale také plánovaná regulace proti novým vozům se spalovacím motorem. Státy EU se již domluvily na zákazu prodeje nových aut s čistě spalovacími motory od roku 2035, řada zemí včetně Velké Británie, Švédska, Nizozemska nebo Rakouska umožní už po roce 2030 nové registrace pouze pro elektromobily a hybridy.
Každé páté vozidlo prodané minulý kvartál v Evropě tak bylo elektrizované. Podle studie PwC Strategy & Electric Vehicles Sales trh s čistě elektrickými auty v Evropě ve třetím čtvrtletí zpomalil na 32 procent z více než dvojnásobného růstu v předchozích čtvrtletích. Důvodem je obecný nedostatek komponentů, který ovlivňuje nejen auta s tradičními pohony, ale i elektromobilitu. V Evropě zůstávají nejoblíbenější hybridní vozy, i když čistě elektrická auta mají nejsilnější tempa růstu, tvrdí podle ČTK Pavel Štefek z PwC.
Podle nedávné studie patří Česko v množství emisí oxidu uhličitého vypuštěného z nových aut k nejhorším v Evropě. S hodnotou emisí 120,9 gramu na kilometr bylo šesté nejhorší v žebříčku Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA). Nejnižší množství emisí z nových vozů patří podle této zprávy podle ACEA Norsku, Islandu a Nizozemsku.
Zdroje: Reuters, ČTK