Proinvestovat se z krize? Záměr vlády zůstává nenaplněn. Podle NKÚ rostly v pololetí jenom běžné výdaje

Záměr vlády proinvestovat se z krize zůstává zřejmě nenaplněn. Výdaje státního rozpočtu za první pololetí sice vzrostly meziročně o 83 miliard korun, ale stál za tím pouze růst běžných výdajů. Výdaje na investice naproti tomu meziročně klesly o 5,3 miliardy korun a jejich rozpočet se k pololetí podařilo vyčerpat z necelé třetiny. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku NKÚ ke zprávě vlády o plnění státního rozpočtu za první pololetí. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) však poukazuje na to, že čerpání peněz na investice je během roku nepravidelné.

Nejvyšší propad výdajů na investice nastal podle Kaly u přesunu investičních peněz státním fondům a z 90 procent se týkal dopravy. "Zásadním způsobem vázne programové financování, kde podle NKÚ hrozí ke konci roku nedočerpání významné části prostředků," uvedl.

Exministryně Schillerová argumentuje tím, že na začátku roku je čerpání peněz zpravidla pomalejší a ve druhé polovině roku zrychluje. "Některé investice byly navíc letos zpožděny kvůli globálnímu nedostatku materiálu či problémům v narušených dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Z listopadového pokladního plnění ale víme, že investice dosáhly už 145,2 miliardy korun, což je rekordní listopadový výsledek," sdělila ČTK.

Kala uvádí, že růst běžných výdajů rozpočtu způsobila především podpora podnikání a zaměstnanosti související s epidemií covidu-19, zvýšení platby státu za státní pojištěnce, transfery krajům a sociální dávky. Poukázal i na růst mandatorních výdajů, jejichž podíl na příjmech státu se zvýšil v prvním pololetí na téměř 70 procent příjmů státu, zatímco ještě v roce 2019 představovaly povinné výdaje státu 55 procent jeho příjmů.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo v pololetí schodkem 265 miliard korun, což byl nejhorší výsledek v historii ČR. Meziročně se deficit zhoršil téměř o 70 miliard. NKÚ připouští, že významný vliv na rozpočet mají od loňského jara protiepidemická opatření a jejich doprovodné účinky. Příjmy státního rozpočtu za 1. pololetí 2021 meziročně vzrostly o necelá dvě procenta, avšak nestačily pokrýt více než devítiprocentní nárůst výdajů, uvádí úřad.

Úřad na druhé straně poukazuje na to, že příjmy z pojistného na sociálního zabezpečení se v pololetí meziročně zvýšily o víc než 21 miliard. S ohledem na vývoj ve třetím čtvrtletí lze podle něj očekávat, že schválený rozpočet na letošní rok se podaří překročit. Uvádí také, že bez finanční podpory boje proti epidemii rostly výdaje rozpočtu meziročně o 2,6 procenta, zatímco ještě o rok dřív činil nárůst 11,7 procenta. V porovnání s posledním předcovidovým rokem 2019 se také podařilo vybrat téměř o šest miliard korun víc na daních z příjmů firem.