Inflace je vyšší, než jsem čekal, a drží se nahoře déle, než jsem čekal. K jejímu poklesu letos dojde, pokud bude naplněno několik podmínek. Tedy pokud se lidé začnou vracet na trh práce, protože nyní tu stále chybí 3 až 4 miliony zaměstnanců. A musí se vyřešit i problémy ve výrobních řetězcích. Pro Yahoo Finance to uvedl prezident Fedu z Minneapolis Neel Kashkari s tím, že doufá v pozitivní vývoj, na kterém se Fed bude podílet.
Tenze v dodavatelských řetězcích by mohly začít polevovat v polovině roku a ekonom doufá, že to samé platí o inflačních tlacích, i když výrazný pokles nečeká. V závislosti na skutečném vývoji pak bude nastavena monetární politika včetně sazeb. Pro Kashkariho je tak například možné, že „Fed bude jednat na jaře a pak si dá pauzu a bude čekat, jak se věci vyvinou.“ Výhodné je ale v současné situaci začít jednat brzy.
Následující graf od BofA ukazuje, jak se postupně vyvíjely konsenzuální předpovědi inflace. Do roku 2020 se držely kolem 2 %, v roce 2015 a 2016 se nakonec inflace ukázala jako výrazně nižší. To samé platilo o roku 2020, následně se ale predikce začaly výrazně zvedat a nyní je pro letošní rok očekávána inflace ve výši 4,8 %:

Zdroj: Twitter
Fed má nyní dva hlavní nástroje své politiky, kterými jsou sazby a jeho rozvaha. A Kashkari míní, že v tuto chvíli není namístě používat v komentářích ohledně jejich hlavního vývoje příliš svazující slova, jako je „postupná změna“, protože by indikovala nemístnou důvěru v to, že ekonomika se bude vyvíjet nějakým konkrétním způsobem. Takovou důvěru Fed nemá, protože ve hře je několik velkých otazníků, včetně zmíněného návratu lidí na pracovní trh, a centrální banka musí čekat na skutečný vývoj.
Kashkari míní, že Fed musí udržet trh práce v dobré kondici a zároveň je třeba udržet ukotvená inflační očekávání. To znamená, že Fed nesmí prudce dupnout na brzdy a podle ekonoma to také nikdo z jeho vedení nechce. Poukázal i na to, že delší konec výnosové křivky, tedy výnosy dlouhodobých vládních obligací, naznačují, že ve vzdálenější budoucnosti bude ekonomický růst utlumený a to samé platí o inflaci. I před pandemií po zhruba dvacet let centrální banky „zápasily“ s prostředím nízké inflace a třeba demografický vývoj naznačuje, že se do této situace mohou vrátit, míní ekonom.
Výnosová křivka je pro Kashkariho podle jeho slov významným indikátorem. Často bývá zmiňována její schopnost predikovat recese ve chvíli, kdy dochází k jejímu výraznému zploštění či dokonce inverzi, kdy krátkodobé výnosy převyšují výnosy dlouhodobějších dluhopisů. Ekonom nicméně podle svých slov nevěnuje ani tolik pozornosti tomuto aspektu výnosové křivky, ale tomu, že může být indikátorem výše neutrálních sazeb a toho, jak moc jsou od nich vzdáleny sazby krátkodobé. A zplošťování výnosové křivky, ke kterému v poslední době dochází, pak může podle Kashkariho naznačovat, že „nejsme od neutrálních sazeb tak daleko“.