Ruská vojska tři týdny od vpádu na Ukrajině dál ostřelují ukrajinská města včetně Kyjeva, jejich postup se ale podle ukrajinského generálního štábu i britské rozvědky zastavil. Stále není jasné, kolik obětí si vyžádal středeční útok na divadlo v Mariupolu, podle úřadů však tamní protiletecký kryt bombardování zřejmě vydržel a podařilo se z něj dosud vysvobodit nejméně 130 přeživších. Mezi ruskou a ukrajinskou stranou pokračují vyjednávání a Moskva podle Kyjeva zmírňuje svůj postoj. Nejméně tři výbuchy se dnes ráno ozvaly v západoukrajinském městě Lvov. Podle nepotvrzených zpráv bylo zasaženo místní letiště, napsal zpravodajský server BBC.
Západ s napětím dál sleduje situaci v obléhaném Mariupolu. V krytu pod divadlem, které ve středu čelilo bombardování, mohlo být mezi 1000 a 1200 lidmi. Podle vyjádření místních činitelů se podařilo dostat ven asi 130 přeživších a pokračují vyprošťovací práce i přesto, že na město dopadá údajně 50 až 100 ruských bomb denně. Počet případných obětí zatím místní radnice neupřesnila.
Ze strategicky významného přístavu se podle mariupolských úřadů podařilo za poslední týden evakuovat asi 30.000 lidí, na 350.000 obyvatel tam však stále přebývá, ačkoliv poškozeno je kolem 80 procent všech obytných budov. Lidé se tak schovávají v krytech a ve sklepích.
Ruské ministerstvo obrany útok na divadlo v Mariupolu popřelo, a ruská diplomacie uvedla, že Ukrajina se snaží na Moskvu svalit za úder odpovědnost. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruské letectvo divadlo bombardovalo úmyslně.
Americké ministerstvo obrany poprvé usuzuje, že ruské jednotky získaly kontrolu nad městem Izjum ležícím jihovýchodně od Charkova. Novinářům to dnes řekl nejmenovaný vysoce postavený činitel Pentagonu. Rusové se podle tohoto zdroje snaží odstřihnout východ Ukrajiny od zbytku země. Kromě uvedeného vývoje se údajně situace na bojišti příliš nezměnila.
Ukrajinské úřady tvrdí, že kvůli ruské invazi zemřely již tisíce civilistů, Úřad Vysoké komisařky OSN pro lidská práva zdokumentoval dosud 780 případů úmrtí osob nezapojených do bojů. Mezi oběťmi je podle něj 58 dětí. OSN nicméně zdůrazňuje, že skutečné údaje jsou výrazně vyšší.
Moskva včera oznámila, že podle očekávání nesplní požadavek Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ), který ve středu nařídil Rusku okamžitě zastavit válečné operace na Ukrajině. Podle britské ministryně zahraničí Liz Trussové existují "velmi, velmi silné důkazy" o páchání válečných zločinů na Ukrajině, za nimiž podle ní stojí Vladimir Putin. Odmítla ale ruského prezidenta označit za válečného zločince, jako to udělal ve středu prezident USA Joe Biden; to podle ministryně musí učinit Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu.
Nejméně tři výbuchy se ráno ozvaly ve Lvově na západě Ukrajiny
Ve Lvově ve směru na letiště je vidět velký oblak kouře, uvedla BBC jejíž zpravodaj je v současné době ve městě. Západ Ukrajiny byl ruské agrese, která se soustředí na sever, východ a jih země, dosud v zásadě ušetřen. Minulou neděli ale zemřelo při ruském útoku na vojenskou základnu u polských hranic nejméně 35 lidí. Lvov je městem, kam svá velvyslanectví přesunula řada západních zemí, míří přes něj také velký počet uprchlíků, kteří hledají útočiště v jiných zemích Evropy.
Do ČR přišlo 270.000 Ukrajinců, začnou platit zákony k usnadnění jejich pobytu
Do Česka za tři týdny ruské invaze přišlo 270.000 válečných utečenců z Ukrajiny a země je na samé hranici počtu uprchlíků, který je bez větších problémů schopna absorbovat. Uvedl to včera premiér Petr Fiala (ODS). ČR podle něj musí pokračovat v krocích, které pomohou počty příchozích zvládnout. Tři zákony, které mají usnadnit přístup Ukrajinců k práci a ke zdravotnímu pojištění a jejich dětí do škol, včera schválil Senát a vzápětí podepsal prezident Miloš Zeman. Senátoři souhlasili také s vysláním až 650 vojáků do mnohonárodní jednotky NATO na Slovensku.
Podle dřívějších modelů z minulých migračních vln ČR mohla přijmout takový počet uprchlíků, který odpovídá dvěma procentům obyvatel, tedy něco přes 200.000 lidí. "Uprchlická vlna je svou rychlostí a velikostí nesrovnatelná. ČR to zvládne. A zvládneme i větší počty, musíme k tomu provést některé úpravy systému a musíme mít také finanční prostředky," řekl premiér. ČR podle něj chce, aby v EU existovala finanční solidarita k zemím, které jsou uprchlickou vlnou zasažené nejvíce. Některé dotační programy už fungují, některé bude potřeba upravit a jiné zřídit, dodal Fiala.