Fed už chápe, že je za křivkou. Tedy že obrat v jeho politice měl přijít dříve. A má před sebou ještě dlouhou cestu, která bude zahrnovat i realističtější predikce dalšího vývoje v americké ekonomice. Pro Bloomberg to uvedl známý ekonom a bývalý ministr financí Lawrence H. Summers. Co míní onou větší realističností předpovědí a jak vidí další vývoj monetární politiky a v ekonomice?
Fed nyní předpokládá, že inflace znatelně klesne, a zároveň pro následující roky počítá s velmi nízkou nezaměstnaností pohybující se kolem 3,5 %. Podle ekonoma to není realistická kombinace. A to samé platí o samotném poklesu inflace v prostředí, kdy by se sazby výrazněji nepřiblížily číslům, kterých inflace nyní dosahuje. K tomu Summers příliš nefandí ani novému strategickému rámci, kterým se Fed řídí.
Americká centrální banka se rozhodla, že její
inflační cíl bude vnímán symetricky. Po období nižší
inflace by tedy mělo cíleně nastat období
inflace vyšší než 2 % tak, aby růst cen dosahoval v průměru cíle ve výše 2 %, a naopak. Summers míní, že takový přístup mohl být relevantní v době, kdy hlavním problémem, kterému centrální banka čelila, byly deflační tlaky. Ani to ale podle něj není jisté. A v současné situaci vysoké
inflace pak takový rámec vhodný není.
Summers dále uvedl, že se poslední dobou věnoval tomu, jaká data týkající se vývoje
mezd jsou nejlepší pro měření mzdové
inflace. Data se liší například podle toho, jaké váhy se v nich pro jednotlivé skupiny používají. Podle některých měřítek přitom nyní mzdová
inflace dosahuje až 7 %, a to „není konzistentní s tím, kam se na straně
inflace chceme dostat.“ Problém pak ekonom vidí i ve způsobu uvažování, který Fed uplatňuje na straně takzvaných neutrálních
sazeb.
Neutrální
sazby mohou být používány jako měřítko nastavení monetární politiky. Pokud skutečné
sazby leží pod nimi, politika je uvolněná, jestliže se
sazby nachází nad neutrálními, politika je utažená. Podle Summerse ale Fed uvažuje mylně, protože bere za danou věc dlouhodobou
inflaci ve výši 2 %. Z toho pak dedukuje, že neutrální
sazby se mohou pohybovat kolem 2,4 %. A pokud tedy Fed zvedne
sazby postupně až na 2,7 %, provede monetární kontrakci, protože
sazby skutečné se dostanou nad odhadované
sazby neutrální.
Hlavní chyba podle ekonoma spočívá v tom, že neexistuje žádný pevný základ pro předpoklad dlouhodobější
inflace ve výši 2 %. Na něm přitom stojí celá úvaha. Jestliže by se neutrální
sazby nacházely znatelně výš, znatelně výš by se musely zvednout i
sazby skutečné na to, aby monetární politika byla skutečně utažená. Co ekonom navrhuje jako alternativní měřítko a postup? Uvidíme ve druhé části rozhovoru...
Zdroj: Bloomberg