Poslední sada dat týkající se inflace v USA je v souladu s tím, co jsme viděli doposud. Nechápu, proč jsou jimi lidé tak překvapeni. Potvrzují, jak moc „za křivku“ se Fed dostal a jak přehnaná byla fiskální stimulace z minulého roku. Pro Bloomberg to uvedl Larry Summers, podle kterého by Fed měl mít mimořádné zasedání a na něm ukončit QE. Je totiž naprosto nesmyslné, aby v ekonomice s inflací na 7,5 % a velmi napjatým trhem práce probíhal nákup aktiv centrální bankou.
Summers si podle svých slov nemyslí, že by současná výše nákupů aktiv americkou centrální bankou měla na ekonomiku nějaký významnější dopad. Přímý dopad by tak nemělo ani ukončení QE. Ale ekonom míní, že by šlo o významný signál, který by ukazoval, že „Fedu to konečně dochází“. „Dovedete si představit, že při inflaci na trhu nemovitostí vyšší než v roce 2006 vláda aktivně nakupuje cenné papíry kryté hypotékami, aby na jejich trhu snížila výnosy?“ ptá se Summers v souvislosti s probíhajícím QE.
Pokud by Fed nákupy aktiv ihned ukončil, tak právě tento prudký obrat by podle ekonoma dal jasně najevo, že se centrální banka posunula do nového režimu. Co sazby? U nich Summers míní, že neexistuje důvod pro jejich zvedání před březnem letošního roku. Opatrná by pak americká centrální banka měla být ohledně takzvané forward guidance, tedy poskytování výhledu a na něm závislých krocích monetární politiky. Summers míní, že Fed má za sebou historii velmi špatných predikcí dalšího vývoje, a právě proto by měla vládnout opatrnost u forward guidance.
Omyly při projekcích nejsou odrazem toho, že by Fed byl při jejich tvorbě horší než jiní ekonomové. Podle Summerse jde prostě o odraz vysoké nejistoty a změn v hospodářství, které ztěžují predikce všem. I tak ale platí, že Fed by v takové situaci neměl říkat, co udělá za půl roku či za rok. Namísto toho by se měl vrátit „ke starým způsobům“ a ve svých prohlášeních být opatrnější. Na březnovém zasedání by pak Fed neměl trhy překvapit přílišným příklonem k hrdličkám a pokud trhy začnou stále více počítat se zvednutím sazeb o 50 bazických bodů, neměl by takový krok být podle Summerse problémem.
Summers uvedl, že by bylo hezké, pokud by americká ekonomika byla schopna vyrábět více aut a zvýšit svou kapacitu, nutné je ale sledovat, jaká je reálná situace a rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Nyní je podle něj zřejmé, že poptávka nabídku předbíhá, což je jasné z vývoje cen i mezd. Hovořit o náhlém prudkém zvýšení nabídky, které současnou situaci vyřeší, je pak podle Summerse nesmyslné.
V řadě dalších, kteří na Bloombergu komentovali poslední inflační čísla a monetární politiku, byl i Andrew Hollenhorst, který působí jako hlavní ekonom v . Poukázal na to, že i kdyby Fed zvýšil sazby o celých 100 bazických bodů, reálné sazby by se při současné inflaci stále pohybovaly hluboko v záporných číslech. Je přitom otázka, jak moc by Fed měl sazby zvedat na to, aby se dostal s inflací zpět ke svému cíli ve výši 2 %.
Ekonom nyní odhaduje, že Fed letos zvýší sazby o 150 bazických bodů, v březnu o 50 bazických bodů. Současné zplošťování výnosové křivky pak vnímá jako potvrzení toho, že Fed je odhodlán inflaci snížit, což zvedá krátkodobé sazby. Mohou ale růst i obavy z toho, že Fed bude muset postupovat agresivněji a ekonomiku zbrzdit více, což snižuje rozdíl mezi krátkodobými a dlouhodobými výnosy.
Zdroj: Bloomberg Markets