O levných akciích slyšíme neustále, ale ono to s tou levností může být podobně, jako s oním pověstným „nechci slevu zadarmo“. Včetně Číny.
Modrá křivka v následujícím grafu ukazuje valuaci celého čínského trhu, červená akcií typu A a černá valuaci rozvíjejících se trhů jako celku. Korekce posledních týdnů a měsíců sice nestáhla poměry cen a zisků PE na rekordní minima, ale na historicky nízkých hodnotách se valuace nyní určitě pohybují:
Zdroj:
Z fundamentálního pohledu fungují v Číně stejné mechanismy, jako kdekoliv jinde na světě: Výše PE je dána poměrem požadované návratnosti (bezrizikové výnosy a rizikové prémie) k očekávanému růstu zisků obchodovaných firem. Ona znatelná valuační korekce tak je dána zhoršením tohoto poměru a můžeme asi bez velkého přemýšlení tvrdit, že jednak vzrostlo riziko a jednak se zhoršil růstový výhled. Alespoň u části obchodovaných firem.
Celkový makro obrázek Číny se již řadu let moc nemění – pokud ekonomická aktivita směřuje k vládnímu cíli, který je nastaven do značné míry tak, aby udržel lid „happy“, vláda se snaží o zajištění finanční stability a posun k novému modelu. Ten by měl stát více na domácí spotřebě a službách, méně na tvrdých investicích, exportech. Pokud ekonomická aktivita začne pokulhávat, je stimulována do značné míry stále stejnými nástroji, které dluhy zvyšují, stabilitu podkopávají a vrací vše k modelu starému.
Ve výsledku je to balancování na úzké stezce, jehož pravý stav se zejména zvenčí těžko hodnotí i proto, že oficiální data nemusí být tak úplně relevantní. Často se v této souvislosti proto obracím k Michaelu Pettisovi, který v Číně působí a má své zdroje. Nyní například vypráví o tom, jak čínští developeři masivně využívají necenových pobídek – auta zadarmo, parkovací místa zadarmo a podobně k tomu, aby zvýšili své prodeje. A zároveň nižšími cenami samotných realit nerozzlobili ty, kteří od nich něco koupili dříve. Nebo aby nevyprovokovali nějaký vládní zásah.
Pan Pettis také vypráví o tom, jak se čínští regulátoři snaží zabránit dalším propadům akciového trhu a mimo jiné tak podporují zvýšení odkupů akcií. Odkupy jsou významným tématem i v USA a podle mne je dost dobře možné, že jimi vytvářená likvidity si nezadá s tou od centrální banky (co se týče dopadu na ceny akcií). Odkupy ale nejsou „zadarmo“ a trhu mohou dokonce škodit v případě, že příliš zvyšují zadlužení firem a jejich riziko. Jak jsem přitom zmínil, zadlužení je tématem, které není Číně cizí.
Pokud hovoříme o tom, že nějaká akcie, či trh jsou levné, je dobré dodat, z jakého pohledu to tvrdíme. Čínské akcie jsou určitě levné z historického pohledu – viz graf. Ani zdaleka to ale nemusí platit s ohledem na to, co se v zemi děje a jak úzká ona výše zmíněná stezka je.