Ruská centrální banka dnes na mimořádném zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 11 procent. Inflační tlaky se podle ní díky posílení rublu zmírňují a podobně klesají inflační očekávání domácností a podniků, oznámila banka. Ekonomiku navíc čeká pokles, který bude z velké části výsledkem válečného tažení ruských vojsk na Ukrajinu.
Banka také připustila možnost dalšího snižování úroků na nadcházejících zasedáních. Na konci února, jen několik dní po začátku invaze, centrální banka svůj základní úrok více než zdvojnásobila na 20 procent. V dubnu ale dvakrát úroky snížila, vždy o tři procentní body.
Vnější podmínky pro ruskou ekonomiku jsou stále obtížné, rizika pro finanční stabilitu se ale mírně snížila. To podle banky otevírá prostor pro zmírnění některých opatření k omezení pohybu kapitálu.
Centrální banka rovněž uvedla, že v příštím roce očekává zpomalení inflace na pět až sedm procent, v roce 2024 by už mohla inflace dosáhnout čtyřprocentního cíle banky. O prognóze na letošní rok se banka v nejnovějším oznámení nezmínila, už dříve však uvedla, že letos čeká inflaci v rozmezí 18 až 23 procent.
Vysoká inflace snižuje životní úroveň a už několik let je jednou z hlavních obav lidí v Rusku. Podle ministerstva hospodářství inflace k 20. květnu zpomalila na 17,51 procent ze 17,69 procent o týden dříve. Stále však zůstává blízko nejvyšší hodnoty od začátku roku 2002.
Ruský prezident Vladimir Puitn ve středu nařídil zvýšit důchody a minimální mzdu o deset procent, aby zmírnil dopad inflace na obyvatele, uvedla agentura Reuters. Putin popřel, že by všechny ekonomické problémy země souvisely s vojenskou invazí, kterou Putin označil za zvláštní vojenskou operací na Ukrajině. Invaze ruských vojsk přiměla západní země k uvalení rozsáhlých sankcí na Rusko.