Hlavní ekonomka Světové banky (SB) Carmen Reinhartová pochybuje, že se americké a světové ekonomice podaří vyhnout recesi, vzhledem k prudkému růstu inflace a úrokových sazeb a také vzhledem ke zpomalení tempa růstu v Číně. Snížit inflaci a zároveň zajistit ekonomice takzvané hladké přistání je z historického hlediska těžký úkol a riziko recese je v současné době jednoznačně žhavým tématem. Reinhartová to řekla v rozhovoru s agenturou Reuters.
"Všechny teď znepokojuje, že všechna rizika se nahromadila na straně poklesu," řekla Reinhartová. Zmínila řadu nepříznivých šoků a kroky americké centrální banky (Fed), která po více než deseti letech mimořádně nízkých a negativních sazeb začala úrokové sazby zvyšovat.
Hladkým přistáním se rozumí situace, kdy hospodářský růst zpomaluje přijatelným tempem, takže nenapáchá velké škody, zejména z hlediska nezaměstnanosti. Opakem je tvrdé přistání, kdy ekonomika prudce zpomaluje, mnoho firem se ocitá v problémech a jsou nuceny propouštět. Někdy může tvrdé přistání způsobit centrální banka, když ve snaze zastavit vysokou inflaci obětuje hospodářský růst.
Globální finanční krize v letech 2008 a 2009 ovlivnila převážně několik vyspělých zemí a Čína byla v té době silným motorem růstu. Současná krize je ale mnohem širší a růst čínské ekonomiky už není dvouciferný, upozornila Reinhartová.
SB v květnu zhoršila prognózu globálního ekonomického růstu na letošní rok téměř o třetinu, respektive na 2,9 procenta. Varovala, že ke škodám způsobeným pandemií nemoci covid-19 se přidala invaze ruských vojsk na Ukrajinu a že mnoho zemí čelí teď recesi. Dodala také, že pokud se naplní rizika poklesu, mohl by globální růst letos zpomalit na 2,1 procenta a příští rok na 1,5 procenta.
"Jsem dost velký skeptik. V polovině 90. let, za šéfa (Fedu Alana) Greenspana, jsme měli hladké přistání, ale obavy z inflace se tehdy pohybovaly kolem tří procent, ne 8,5 procenta," odpověděla Reinhartová na otázku, zda je možné, že se v USA nebo celosvětově podaří odvrátit hospodářskou recesi. Dodala, že není příliš mnoho případů, kdy by se na ekonomice nepodepsalo výrazné zpřísnění měnové politiky v USA.
Vláda amerického prezidenta Joea Bidena nebyla podle Reinhartové sama, kdo špatně odhadl rozsah inflačního rizika. Fed, Mezinárodní měnový fond (MMF) a další instituce tento názor sdílely, i když Světová banka už na začátku označila inflaci za reálné riziko.