Spotřebitelská nálada v Německu v září už třetí měsíc po sobě klesne na další minimum. Na základě svého průzkumu to předpokládá německý institut GfK. Na vině jsou podle něj obavy domácností z horentních účtů za energie. Index spotřebitelské nálady GfK klesl na minus 36,5 bodu ze srpnové hodnoty minus 30,9 bodu, uvedl dnes GfK.
Údaj za srpen byl zpřesněn směrem dolů. Pokles indexu za září byl navíc výraznější, než očekávali analytici. Ti zářijovou hodnotu indexu v anketě agentury Reuters odhadovali v průměru na minus 31,8 bodu.
"Strach z výrazně vyšších nákladů na energii v nadcházejících měsících nutí mnoho domácností přijmout preventivní opatření a dávat peníze stranou na budoucí účty za energie,“ uvedl analytik GfK Rolf Bürkl. Dodal, že se tím ještě více zhorší spotřebitelské klima, protože zbývá méně peněz na další nákupy.
GfK varoval, že se situace může ještě zhoršit v příštích týdnech a měsících, pokud nebude dostatek paliva a zejména plynu k vytápění domů, což by účty zvýšilo ještě víc. Německé domácnosti budou muset od 1. října až do března 2024 platit meziročně několik set eur více za plyn. Tento mimořádný poplatek má pomoct dodavatelům pokrýt náklady na odklon od ruských dodávek.
Předpokládá se, že se poplatek bude upravovat každé tři měsíce. Mohl by se zvýšit v závislosti na podmínkách na trhu, například pokud ruský plynárenský gigant Gazprom ještě víc omezí dodávky do Německa prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1.
Aby se spotřebitelské klima stabilizovalo, je nutné bojovat s inflací, k čemuž musí přispět zejména Evropská centrální banka (ECB), a to méně expanzivní měnovou politiku. Na druhou stranu je třeba podniknout kroky k nalezení řešení jedné z hlavních příčin vysokých cen, totiž války na Ukrajině, uvádí GfK.
Německo nyní podobně jako další evropské země čelí omezování dodávek plynu z Ruska. Moskva tento postup zdůvodňuje technickými komplikacemi, zatímco Berlín viní Moskvu z využívání dodávek plynu jako politické zbraně.