S tím, jak Fed dál zvedá sazby, se množí úvahy o tom, aby to nepřepálil. Proti nim (snad až samozřejmě) stojí protipóly, podle kterých je třeba ještě znatelného sazbového skoku nahoru. Nedávno jsem tu komentoval predikce , dnes se podíváme, s čím počítá .
Podle následujícího grafu forwardové trhy implikují, že sazby se ke konci roku dostanou ke 4,75 % a pak se na čas stabilizují. Podobně vyznívá i medián predikcí zástupců americké centrální banky, ale smýšlí jinak. Podle jejích ekonomů bude Fed zvedat sazby ještě na počátku příštího roku a ty se tak dostanou k 5,5 %. Předchozí predikce banky přitom odpovídaly tržním očekáváním a mediánu předpovědí z Fedu:
![Stabilizace <a class=]()
sazeb na vrcholu, nebo za čas opět znatelný pokles?" src="/Fotobank/2191f17c-7246-428c-b53a-e05a97e850d6?width=287&height=255&action=Resize&position=Center" />
Zdroj: Twitter
Jak trh, tak Fed počítá s tím, že sazby začnou v druhé polovině příštího roku klesat, ale celkově ne moc dramaticky. Tedy minimálně ve srovnání s tím, o čem hovoří . Ta totiž podle grafu očekává, že v září 2023 začne období poměrně intenzivního snižování sazeb, které se na konci roku 2023 dostanou k 4,5 % a na konci roku 2024 dokonce k 1 %.
Onen prudký výstup nahoru a zase dolů může značit, že podle Nomury dojde k snad až učebnicovému přestřelení monetární politiky. Přestřelení, kdy by to centrální banka přehnala s uvolněním (rok 2021), pak by přestřelila na straně utažení, načež by se dostavila (přehnaná) snaha vše korigovat další monetární expanzí. K dokreslení tohoto příběhu by ale pomohl nějaký odhad rovnovážných sazeb – přestřelení je nutné k něčemu porovnat.
Z hlediska akcií by minimálně pro dlouhodobé investory neměl být ani tak důležitý vývoj v dalších pár čtvrtletích, ale to, co se děje v grafu na jeho konci. Predikce Nomury by mohly indikovat, že nastane návrat k předpandemickému režimu, kdy byla tématem spíše slabá poptávka, nadměrné (zamýšlené) úspory a tudíž strukturálně nižší sazby. Možná až u onoho 1 % a tudíž vlastně žádné přestřelení na konci popsaného období.
Predikce Fedu a trhu, pracující s mnohem pomalejším poklesem sazeb, by spíše naznačovaly režim odlišný. S ne tak slabou poptávkou a/nebo slabší nabídkou a tudíž většími inflačními tlaky. A celkově zřejmě horším poměrem „požadovaná návratnost/růst zisků“, což by se přímo projevovalo v hodnotách a snad i cenách akcií.
Na závěr ještě připomenu zmíněné predikce od DB. Podle nich se sazby dostanou k 5 %. Ekonomové této banky se ale nepouštějí do dobrodružství spojeného s očekáváními delšími než pár čtvrtletí. Nevíme tedy, zda by se klonili spíše ke scénáři , či scénáři Fed:
![Stabilizace <a class=]()
sazeb na vrcholu, nebo za čas opět znatelný pokles?" src="/Fotobank/6a5a1a2d-8690-4831-8218-351a25b03023?width=302&height=238&action=Resize&position=Center" />