Veronica Clark ze na Bloombergu uvedla, že ekonomové její banky počítají s terminálními sazbami v USA v rozmezí 5 – 5,5 %. Bloomberg se následně zeptal, „proč by se měl mýlit Bullard, který hovoří o 7 %?“ Ekonomka míní, že tento zástupce Fedu se nakonec mýlit nemusí a spíše celou věc vnímá tak, že „sazby se musí dostat někam mezi 5 – 7 %“.
Clark míní, že firemní sektor v USA již podle některých signálů začíná omezovat své plány pro příští rok a chystá se na propouštění. Tento obrat se ale ještě neukazuje v datech, včetně těch, která přichází z trhu práce. Ekonomka připomněla, že na vyšší sazby nejdříve reagují sektory typu realit. Rozšiřování jejich efektu se podle ní v širší ekonomice projeví až v příštím roce.
Deutsche Bank v následujícím grafu srovnává vývoj PMI a investic firemního sektoru do výrobních zařízení:

Zdroj: Twitter
PMI i investice výrazně klesly v roce 2020, poté přišel boom, ale podle PMI by mělo nastat opět znatelné ochlazení v investičních výdajích amerického korporátního sektoru.
Minulý rok byl v kostce charakterizován vyššími sazbami, utaženějšími finančními podmínkami a tlaky na pokles akciového trhu. Příští rok by podle ekonomky měl přinést jejich oslabení, ale celkové prostředí stále nebude nahrávat rizikovým aktivům. Na realitním trhu pak ekonomka neočekává problémy, které by připomínaly dění během finanční krize. Nyní jde spíše o to, že monetární utahování se projevuje nejdříve v této části hospodářství a nejsou to projevy jejích hlubších problémů.
Zdroj: Bloomberg