Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v prosinci výrazně zpomalilo, míra inflace se tak dostala na 8,6 procenta z listopadových deseti procent. Dnes to v předběžné zprávě oznámil Spolkový statistický úřad. Za celý loňský rok pak míra inflace podle předběžných propočtů činila 7,9 procenta. To je rekord v novodobých dějinách spolkové republiky.
Doposud nejvyšší roční míra inflace v historii spolkové republiky byla podle statistického úřadu v roce 1951, kdy v tehdy západním Německu dosáhla 7,6 procenta. Přes sedm procent, konkrétně na 7,1 procenta, byla inflace také v roce 1973. Od té doby už hranici sedmi procent nepřekonala, statistici ale také mezitím změnili metodiku výpočtu.
Inflace v Německu dosáhla vrcholu loni v říjnu, kdy činila 10,4 procenta. V listopadu zpomalila na deset procent a v prosinci se dostala na 8,6 procenta. Pokles inflace zpět na jednocifernou hodnotu ekonomové očekávali a o mírném optimismu v prosinci hovořil i spolkový ministr financí Christian Lindner. Analytici tehdy uváděli, že k pomalejšímu tempu růstu spotřebitelských cen přispěje opatření vlády, která převzala za domácnosti a menší podniky platbu prosincových záloh na zemní plyn a dálkové teplo. Ke snižování inflace pomohou podle ekonomů i regulované ceny elektřiny, plynu a tepla, které vláda bude dotovat až do jara 2024.
Za vysokou inflací stojí nadále zejména ceny energií, které v prosinci meziročně stouply o 24,4 procenta. Pro srovnání - v listopadu se ceny energií meziročně zvýšily o 38,7 procenta a v říjnu dokonce o 43 procent. Výrazně zdražují také potraviny, jejichž ceny se v prosinci meziročně zvýšily o 20,7 procenta. V listopadu to bylo o 21,1 procenta.
Na letošní rok počítá německá vláda s inflací na sedmi procentech. Hospodářský institut Ifo je ale výrazně optimističtější, průměrnou inflací na letošek předpokládá na 6,4 procenta.
Míra nezaměstnanosti v prosinci vzrostla
Spolkový úřad práce mezitím dnes oznámil, že míra nezaměstnanosti v Německu se v prosinci proti listopadu zvýšila o 0,1 procentního bodu na 5,4 procenta. V Německu je tak bez práce asi 2,45 milionu lidí, to je meziročně o 124.000 více. V bilanci za celý loňský rok pak míra nezaměstnanosti činila 5,3 procenta, což je meziroční pokles o 0,4 procentního bodu.
"Nezaměstnanost v prosinci vzrostla, jak je v tomto měsíci se začátkem zimní pauzy běžné," uvedla šéfka úřadu práce Andrea Nahlesová. Její úřad situaci na německém pracovním trhu hodnotí jako dlouhodobě stabilní a také dnes robustnost trhu potvrdil.
V Německu, které má zhruba 83 milionů obyvatel, bylo v prosinci bez práce registrováno 2,454 milionu lidí. To je o 20.000 více než v listopadu. Pro prosincovou statistiku využil úřad práce data ke 14. prosinci. V bilanci jsou započítáni i váleční uprchlíci z Ukrajiny, bez nichž by se míra nezaměstnanosti naopak snížila.
Žádostí o kurzarbeit, tedy ochranný režim pracovních míst, úřad práce podle aktuálních údajů od 1. do 28. prosince eviduje zhruba 91.000. Tato data jsou ale předběžná, protože bilanci skutečného využití kurzarbeitu má úřad prozatím k dispozici do loňského října, kdy peníze v ochranném režimu dostalo 163.000 zaměstnanců. O měsíc dříve, tedy v září, byly výhody uznány 157.000 zaměstnancům.
V celoročním průměru nezaměstnanost v Německu loni výrazně klesla, a to o 195.000 na 2,418 milionu lidí. Výrazně nižší byla i bilance lidí na kurzarbeitu. Za celý rok 2021 evidoval úřad práce v tomto ochranném režimu 1,85 milionu lidí, pro loňský rok činí odhad zhruba 430.000 lidí. Ke snižování počtu lidí na kurzarbeitu přispělo odeznívání pandemie nemoci covid-19 a postupné rušení karanténních nařízení v loňském roce.
Bilanci loňského roku podle Nahlesové ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu, dopady na německý trh práce přesto označila za mírné. "Následky ruské války proti Ukrajině, jako je růst cen, nejistota a také uprchlická vlna, rozhodně zanechaly v loňském roce na německém pracovním trhu stopy. Vzhledem k rozsahu této zátěže byly ale zanechané stopy mírné," dodala šéfka úřadu práce.