Akciím ropného gigantu BP se v posledních dnech daří. Za růstem ceny stojí v první řadě dobré hospodářské výsledky, vyšší dividenda a zpětné odkupy akcií. Daleko zajímavější z makro pohledu je ale rozhodnutí společnosti zpomalit ústup od produkce fosilních paliv.
Před třemi lety totiž v BP plánovali výrazně omezit investice do těžby a do roku 2030 plánovali snížit produkci ropy o 40 % ve srovnání s rokem 2019. Nynější revidované plány přitom stanovují cílovou úroveň pro daný rok na 2 milióny barelů denně, což znamená snížení produkce oproti před COVIDové době asi "jen" o čtvrtinu. To samozřejmě okamžitě implikuje, že uhlíková stopa BP bude o něco vyšší, neboli poklesne méně, než se původně plánovalo. Šéf společnosti komentoval rozhodnutí tak, že čistá energie sice je potřeba, nicméně zároveň je nutné zabezpečit její dostatečné množství a tedy i rozumnou cenu.
Konflikt na Ukrajině a s ní související zpřetrhání dovozů ruských energetických komodit do Evropy zjevně posilují potřebu zbavit se závislosti na fosilních palivech, respektive diverzifikovat zdroje energie. To je však běh na dlouhou trať. Střednědobě nám válka připomíná, že naše závislost na ropě, plynu a uhlí zůstává obrovská (v případě ČR dle dat Eurostatu za rok 2021 cca 22 %, 18 % a 30 %, dohromady tedy asi 70 %). Zároveň ukazuje, jak prudce se dokáží měnit ceny na trhu charakteristickém kombinací nepružné nabídky a poptávky (a jaké jsou společenské následky).
Vrátíme-li se k ropě, respektive k plánovaným ropným investicím, tak ty z pohledu klimatických cílů dle Mezinárodní energetické agentury předloni souhrnně odpovídaly scénáři "Net Zero" (bezemisnímu světu) do roku 2050. Problémem však je, že ostatní ukazatele se podle tohoto scénáře úplně nevyvíjí. Dohromady to znamenalo, že šance na levnou ropu na kterou jsme byli zvyklí cca posledních 8 let, byla dost malá. Respektive rozumnějším se s takovými předpoklady zdál scénář postupného nárůstu (reálných) cen ropy.
Jak moc se pohled na "zelenou tranzici" změní i u ostatních velkých producentů, respektive jak moc společnost BP zůstane osamocena, samozřejmě teprve uvidíme. Zajímavé z tohoto pohledu bude sledovat zejména postoj amerických producentů břidlicové ropy, jejichž ochota hrát roli mezního dodavatele značně ochlazovala. Na druhou stranu, byl to právě motiv mimořádného výnosu, který na počátku tohoto století celou "břidlicovou revoluci" v USA odstartoval.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se drží na silných úrovních v rozmezí 23,70-23,80 EUR/CZK. Domácí i zahraniční kalendář událostí je spíše prázdný a trhy budou vyčkávat s napětím na páteční lednovou inflaci, která podle našich odhadů může skončit poblíž odhadu ČNB (17,7 % meziročně) a pravděpodobně tak jenom potvrdí záměr centrální banky, držet v nejbližších kvartálech sazby beze změny.
Eurodolar
Eurodolar zůstává relativně stabilně okolo 1,07 EUR/USD, když se mu nepodařil setrvalejší průlom ani jedním směrem. Dnešnímu makro kalendáři dominují spíše čísla druhého řádu, s výjimkou opožděného výsledku lednové inflace v Německu. Ta nebyla původně publikována z důvodu technických problémů na straně německého statistického úřadu. Vzhledem k váze Německa v HICP inflaci celé eurozóny (28 %) je však ještě možné, že prvotní odhad růstu spotřebitelských cen meziročně o 8,5 % bude na úrovni eurozóny ještě revidován.