Novým guvernérem japonské centrální banky se stane akademik Kazuo Ueda (71). Ten je bývalým členem měnového výboru centrální banky a ve funkci nahradí Haruhika Kurodu (78), jehož druhé pětileté funkční období končí 8. dubna. Vyplývá to z dokumentů, které japonská vláda předložila parlamentu. Nominaci musí ještě schválit obě parlamentní komory, kde má ale vládnoucí koalice většinu.
Volba Uedy je podle médií překvapivá a mohla by zvýšit pravděpodobnost, že skončí nepopulární měnová politika ovlivňování vývoje výnosů státních dluhopisů. Mnoho investorů čekalo, že funkci získá kariérní centrální bankéř, jako je viceguvernér Masajoši Amamija. Mezinárodní trhy volbu příštího guvernéra pozorně sledují, aby měly lepší představu, kdy centrální banka případně začne politiku ovlivňování výnosové křivky ukončovat.
Inflace v Japonsku je nyní nad dvouprocentním cílem centrální banky. Ueda tak stojí před ožehavým úkolem, a to normalizovat dlouhodobou mimořádně uvolněnou měnovou politiku, která vyvolává rostoucí kritiku veřejnosti. Podle kritiků narušuje fungování trhu a snižuje marže bank. Analytici očekávají, že Ueda, který už dříve varoval před nebezpečím předčasného zvyšování roků, se zpřísněním měnové politiky počká, ale se zrušením politiky ovlivňování výnosové křivky asi příliš otálet nebude.
"Neočekávám, že Ueda bude nečinně pokračovat v politice, která nefungovala a vykazuje stále větší vedlejší účinky," řekla ekonomka společnosti Mitusbishi UFJ Securities Naomi Mugurumaová.
Vláda také jmenovala dva nové viceguvernéry, kterými bude Rjozo Himino, bývalý šéf japonského bankovního dohledu, a člen měnového výboru Šiniči Učida. Ti nahradí dosavadní viceguvernéry, kterými jsou Masajoši Amamija a Masazumi Wakatabe, jejichž pětileté období končí 19. března.
Agentura Reuters upozornila, že do čela centrální banky se opět postaví tři muži, což podle ní podtrhuje překážky, se kterými se v zemi potýkají ženy při dosahování na vedoucí pozice. Japonsko je na nejnižší příčce mezi vyspělými ekonomikami v otázce rovnosti žen a mužů. Ve 140leté historii centrální banky nezastávala žádnou z nejvyšších funkcí žena, ačkoliv tentokrát jich mezi uchazeči o funkci viceguvernéra bylo několik.
V loňské zprávě Fóra oficiálních měnových a finančních institucí se japonská centrální banka v hodnocení rovnosti žen a mužů ve 185 centrálních bankách umístila na 142. místě. Zhruba 11 procent centrálních bank, které se průzkumu zúčastnily, mělo guvernérku, což je rekordní počet. Viceguvernérku jich mělo 37 procent.
Japonská centrální banka už před dvěma lety slíbila, že zlepší takzvanou genderovou diverzitu, a zavázala se, že do roku 2023 zvýší podíl žen na manažerských pozicích na deset procent ze současných šesti. Pro srovnání - v Evropské centrální bance (ECB) zastávají ženy 30 procent manažerských pozic.
Problém je však podle Reuters mnohem větší než jen v centrální bance. Současná vláda Fumia Kišidy má ve 20členném kabinetu pouze dvě ženy. Kišidův předchůdce Šinzó Abe propagoval takzvanou "womenomiku" a slíbil, že udělá z Japonska zemi, kde ženy budou více slyšet. Odložil však o deset let - na rok 2030 - svůj cíl zvýšit podíl žen ve vedoucích funkcích na 30 procent.
Japonsko zatím mělo dvě ministryně zahraničí. Žádná žena ale nebyla dosud premiérkou ani ministryní financí. Tokio si v roce 2016 zvolilo první starostku.