Vláda se v aktualizovaném programovém prohlášení zavazuje k úpravě příjmové i výdajové strany rozpočtu kvůli stabilizaci veřejných financí. Vypustila také závazek zachovat současný systém valorizace důchodů nebo snížit odvody sociálního pojištění na straně zaměstnavatelů. Kabinet schválil aktualizované programové prohlášení na svém dnešním jednání.
Vláda v kapitole věnované veřejným financím nově uvádí, že ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou (NRR) a Národní ekonomickou radou vlády (NERV) připraví úpravy obou stran rozpočtu s cílem vrátit se k dlouhodobě udržitelným veřejným financím. Zároveň uvádí, že stabilizace veřejných financí by neměla zhoršit situaci občanů, kteří se neobejdou bez pomoci státu. Kabinet chce proto klást větší důraz na adresné cílení sociální pomoci.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve řekl, že chce letos na jaře předložit do Parlamentu konsolidační balíček, který by měl snížit strukturální schodek státního rozpočtu o 70 miliard korun. Konkrétní body úspor zatím nechtěl komentovat. Spekuluje se o možném omezení podpory pro stavební spoření, o zvýšení sociálních odvodů živnostníků nebo o rušení některých daňových výjimek. Stanjura stejně jako premiér Petr Fiala (ODS) ale zdůrazňují, že odmítají zvýšení celkového daňového zatížení nad úroveň roku 2021.
Fiala dnes zdůraznil, že zrušení závazku neměnit současný systém valorizace důchodů neznamená, že by vláda penze nezvyšovala. "Valorizace nerušíme, pouze upravujeme valorizační mechanismus," řekl.
Kabinet zároveň vypustil z programového prohlášení dřívější slib, že o dva procentní body sníží sociální pojištění na straně zaměstnavatelů, který dříve podmiňoval dlouhodobě udržitelným stavem veřejných financí. Podle premiéra je nyní zjevné, že ekonomická situace státu není taková, aby si mohl snížení pojistného dovolit. Z programového prohlášení také vypadl návrh na zavedení daňové brzdy, která by při překročení zákonem stanovené daňové kvóty zakazovala růst daní.
Vláda do programového prohlášení nově zařadila slib, že prověří rizika a přínosy vstupu Česka do evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II), což je jedna z podmínek pro přijetí společné evropské měny. K přijetí eura nebo stanovení termínu tohoto kroku se ale kabinet nadále nepřihlašuje. Slibuje, že se bude snažit splnit kritéria pro tento krok, zdůvodňuje to ale snahou o zajištění zdravých veřejných financí. Pro vstup do eurozóny je mimo jiné třeba mít maximální výši rozpočtového deficitu tři procenta HDP a maximální míru zadlužení 60 procent HDP.