Česká inflace zvolnila v dubnu výrazněji, než jsme očekávali, na 12,7 % z březnových 15 %. Meziměsíčně ceny poklesly o 0,2 %, zatímco jak my, tak většina trhu včetně ČNB očekávala meziměsíční nárůst (náš odhad +0,4-0,5 %).
Hlavním překvapením však byly těžko predikovatelné ceny potravin, zatímco jádrová inflace zvolňuje “plus mínus” podle našich očekávání, a to zejména díky imputovanému nájemnému. Ceny potravin poměrně překvapivě opět zcela nekorespondovaly s průzkumy mezi vybranými spotřebitelskými výrobky - výrazněji poklesly zejména ceny vajec (-12,9 %) a zeleniny bez brambor (-5 %). Ceny potravin a nealkoholických nápojů tak ve finále poklesly o 1,6 % (namísto námi očekávaného růstu). V ostatních kategoriích spotřebitelského koše byly odchylky od našich odhadů řádově výrazně menší. Pro jádrovou inflaci jsou pozitivní zprávou o něco výraznější (než očekávané) slevy na dovolených a nižší jarní zdražování v sekci textil. Na druhou stranu o něco rychleji rostly ceny telekomunikací a zdravotních služeb. Přesně v souladu s očekáváním zlevňovaly pohonné hmoty.
Při pohledu do budoucna se výrazněji nemění naše odhady pro dynamiku jádrové inflace. Nižší ceny potravin a nápojů však pravděpodobně povedou k nižší celkové inflaci v tomto a na začátku příštího roku. Náš modelový dekompoziční odhad v tuto chvíli ukazuje na průměrnou letošní inflaci 10,6 % (versus náš aktuální odhad 11 % a odhad ČNB na 11,2 %) a při nižší trajektorii cen potravin na možnost poklesu inflace v Q1 2024 do blízkosti 2 %.
Směrem k měnové politice pro nejbližší měsíce bychom včerejší inflační číslo nepřeceňovali. Zásadnější pro rozhodování o eventuálním dalším taktickém navýšení sazeb i o načasování jejich prvního poklesu bude spíše letošní dynamika mezd a vládou včera představený konsolidační balíček v celkovém objemu 94 miliard korun. Zatímco mzdy podle našich odhadů mohou ČNB překvapit rychlejším růstem (zejména v Q2) a působit pro-inflačně, rozpočtový balíček může být novým proti-inflačním faktorem (vzhledem k tomu, že poslední prognóza s žádnou konsolidací veřejných financí nepočítala). Dál jsme proto zatím spokojeni se sázkami na první pokles letošních sazeb s lehkým zpožděním oproti prognóze (v Q4 2023), byť bude dobré si dnes pozorně přečíst podrobný písemný zápis z posledního jednání bankovní rady.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna nebyla včera schopna ocenit relativně ambiciózní fiskální balíček české vlády (94 mld. CZK). Nižší inflační čísla z našeho pohledu působila na korunu neutrálně, ale jako určité “závaží” bezesporu může pociťovat sílící americký dolar. Dnes po ránu bude česká měna s napětím sledovat výsledky zápisu z posledního zasedání bankovní rady.
Eurodolar
Nehledě na slabší americká data, znovuotevřené problémy menších bank a nevyřešenou otázku dluhového stropu americké vlády, drží dolar své zisky.
Dnes kromě spotřebitelské nálady (včetně inflačních očekávání) se v USA představí především centrální bankéři z Fedu.
Bank of England (BoE) podle očekávání včera zvýšila základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 4,5 %. Stejně jako minule hlasovali pro ponechání sazeb beze změny 2 z 9 členů vedení BoE. Na rozdíl od Fedu, guvernéra Baileyho a spol. ještě přestávka nečeká. Směrnice pro příští zasedání zůstává nezměněna: dokud inflační tlaky nepoleví, bude následovat další zvyšování úrokových sazeb.
Status quo Bank of England sotva vyvolává výrazné pohyby trhu - sazby na britském peněžním trhu již předpokládaly vrchol úrokové politiky na úrovni 4,75 %, resp. 5 % a tento postoj nemění. Nicméně libra po zasedání BoE smazala své nedávné zisky.