Zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) podpořili Karina Kubelková, Jan Procházka a Tomáš Holub. Kubelková a Holub původně navrhovali růst sazeb o 0,5 procentního bodu. Argumentovali především malým ochlazením ekonomiky i trhu práce a hrozbou vzniku mzdově-inflační spirály. Vyplývá to ze záznamu jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Čtyři členové bankovní rady ale podpořili zachování sazeb, základní sazba tak zůstala na sedmi procentech, kde je od loňského června.
Kubelková a Procházka na jednání poukazovali na odolnost ekonomiky a trhu práce, jejich jen malé ochlazení v posledních měsících a aktuální oživení nálad ekonomických subjektů. Podle nich to komplikuje návrat k dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Rizika v reálné ekonomice vnímá i viceguvernér Jan Frait, podle něj pesimistická nálada končí, trh práce je přehřátý, podnikové zisky jsou silné a úpadky se téměř nekonají.
Kubelková s Holubem také poukázali na hrozbu vzniku mzdově-inflační spirály. Podle Kubelkové analýzy signalizují, že se spirála začíná částečně zhmotňovat. Holub upozornil, že i když se mzdy snižují v reálném vyjádření, jejich nominální růst kolem deseti procent zvyšuje náklady firem, které se mohou promítnout do růstu cen a dál roztáčet inflační spirálu. Podle Holuba je hlavním úkolem měnové politiky takovému vývoji bránit.
Členové bankovní rady na jednání probírali také dopady fiskální politiky na inflační vývoj. Viceguvernérka Eva Zamrazilová podotkla, že fiskální konsolidace je nutnou podmínkou pro dlouhodobé plnění inflačního cíle. Procházka ale uvedl, že se při rozhodování o sazbách nelze příliš ohlížet na vládní konsolidační plány, protože dlouho potrvá, než budou uvedeny do praxe a projeví se v reálné ekonomice. Kubelková také upozornila na proinflační rizika ve fiskální politice kvůli dopadům kompenzací za vysoké ceny energií a možnému zrušení nižší valorizace důchodů Ústavním soudem.
Členové bankovní rady se na jednání shodli, že snižování úrokových sazeb není na obzoru. Zamrazilová uvedla, že by pro ni důvodem ke zvýšení sazeb byl rychlejší růst mezd či pomalejší pokles inflace proti prognóze ČNB či nedostatečná konsolidace veřejných financí. Holub a Kubelková navrhli zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu, poté se vyslovili pro kompromisní růst sazeb o 0,25 procentního bodu, který podpořil i Procházka. Většina bankovní rady ale hlasovala pro zachování současné úrovně sazeb.
Pozn. redakce:
ČNB změnila verzi zápisu; podle té nové v prvním kole hlasovali pro 50 bps Kubelková a Holub. To by byl o něco očekávanější výsledek, podle kterého Tomáš Holub zřejmě zůstává hlavním zastáncem tvrdší měnové politiky.
Příslušná pasáž ze zápisu:
Dva členové bankovní rady, Karina Kubelková a Tomáš Holub, se v prvním kole hlasování vyslovili pro zvýšení sazeb o 0,50 procentního bodu, ve snaze o nalezení konsenzu následně podpořili návrh na růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Ve druhém kole tak pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu hlasovali tři členové bankovní rady, a to Karina Kubelková, Jan Procházka a Tomáš Holub.