Aktualizováno Česká ekonomika letos v 1. čtvrtletí klesla meziročně o 0,4 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na začátku května statistici předpokládali pokles o 0,2 procenta, takto byl nastaven i konsensus ekonomů a analytiků pro agenturu Bloomberg. Ekonomika klesla v meziročním srovnání poprvé od prvního čtvrtletí 2021. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících letošního roku stagnoval, očekáván byl růst o 0,1 procenta.
Meziroční pokles HDP ovlivnily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Pozitivní vliv naopak měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a zahraniční poptávka.
V mezičtvrtletním srovnání ekonomika v předchozích dvou kvartálech klesala a dostala se tak do technické recese. V letošním prvním čtvrtletí se tedy pokles zastavil, ale do růstu navzdory původnímu odhadu ČSÚ nepřešel. "Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního vývoje HDP v prvním čtvrtletí rostoucí zahraniční poptávka a spotřební výdaje vládních institucí. Negativně působily výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Výdaje na konečnou spotřebu klesly od ledna do konce března mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně o 3,2 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 1,2 procenta. "Pokles nastal u výdajů za nákup předmětů krátkodobé spotřeby a služeb," uvedli statistici. Meziročně klesly výdaje na konečnou spotřebu domácností o 6,4 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1,9 procenta a meziročně o 3,9 procenta.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, se mezičtvrtletně zvýšila o 0,8 procenta a meziročně o 1,1 procenta. V mezičtvrtletním srovnání k růstu nejvíce přispěl zpracovatelský průmysl, skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a informační a komunikační činnosti. Horší výsledek byl v peněžnictví a pojišťovnictví. Na meziročním růstu HPH se nejvíce podílel průmysl, činnosti v oblasti nemovitostí a odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče. Negativní vliv mělo stavebnictví a rovněž obchod, doprava, ubytování a pohostinství.
Saldo zahraničního obchodu dosáhlo 93,7 miliardy korun, bylo tak meziročně o 92,7 miliardy vyšší. Vývoz vzrostl o 9,5 procenta, nejvyšší podíl na tom měl export elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz se zvýšil o 3,3 procenta.
Zaměstnanost v Česku v prvním čtvrtletí podle dat ČSÚ proti předchozímu kvartálu vzrostla o 0,4 procenta, meziročně byla vyšší o 1,4 procenta.