Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Tentokrát hodně jinak - mzdová spirála nahrazena spirálou ziskovou

Tentokrát hodně jinak - mzdová spirála nahrazena spirálou ziskovou

28.06.2023 17:31

Pokud jsou inflační tlaky vysoko, hovoří se často o nebezpečí takzvané mzdové spirály. Nejinak tomu je i v současné době. Ovšem již pár let také vidíme v ekonomice několik výjimečných jevů ve stylu „tentokrát jinak“. A týká se to i této spirály.

I během současné epizody vysoké inflace se často hovoří o možnosti, kdy by se počáteční cenový šok promítl do znatelného růstu mezd Který se obratem projeví v druhé vlně růstu cen, která se obratem projeví v dalším růstu mezd... Americký Fed a další tak při nastavování své politiky berou hodně v úvahu vývoj na trhu práce a vývoj mezd. Což sebou zase nese výtky, že jde o zpožděné indikátory a tudíž je to jako řízení auta na základě pohledu do zpětného zrcátka. Ale to jen tak mimochodem, dnes jde o spirály.

Jak jsem zmínil, i v této oblasti jde dosavadní vývoj cestou „tentokrát jinak“ a to hodně originálním způsobem. Vystihují jej následující dva grafy z dílny BIS. První porovnává typický vývoj mezd kolem inflačního vrcholu, druhý vývoj zisků. A vidíme, že zatímco reálné mzdy znatelně zaostávají za obvyklým vývojem, u zisků platí opak:

Tentokrát hodně jinak - mzdová spirála nahrazena spirálou ziskovou
Zdroj: BIS, Twitter

Třeba Jeremy Siegel vidí vývoj mezd v USA ne jako roztáčení mzdové spirály, ale jako pouhé dohánění inflace. Výše uvedený první obrázek by takový pohled hodně podporoval. Ovšem i k tomu se dá dodat, že utahování monetární politiky je stále nutné proto, aby se ono dohánění plynule nezměnilo v předhánění. Oba grafy dohromady pak lze vnímat zejména tak, že nyní se nerozjela mzdová spirála, ale spirála zisková.

O ziskové inflační spirále odborné knihy ani experti pokud vím zatím nikdy nehovořili. Konec konců, důvod opět ukazuje druhý graf – obvyklý historický vývoj. Fungovat by přitom mohla tato spirála na stejném principu: Pokud mají firmy dostatečnou vyjednávací sílu, promítají do prodejních cen ceny vstupů více než adekvátně. Jimi podpořená inflace se pak obratem projevuje i na cenách vstupů a spirála se roztáčí.

Bude se zisková spirála roztáčet dál? Minimálně ve Spojených státech se objevují známky toho, že spotřebitel již není ochoten další růst cen, či dokonce už ceny současné, skousnout. Pak by ona zisková spirála narazila na své limity, které bezpochyby pomohla vykolíkovat i monetární politika posledního cca roku (tak, jako je předtím spolu s politikou fiskální posunula hodně nahoru). Mzdy ještě mají z pohledu historického standardu i své výše z doby cca roku před inflačním vrcholem co dohánět.

P.S. Pokud nemá čtenář spirál dost, může ještě pohlédnout na můj včerejší článek o těch, které se týkají globálních (ne)rovnováh.

 

Čtěte více:

Podle příjmů je americká ekonomika letos v recesi
21.06.2023 18:50
Jak to tak bývá, ohledně dalšího vývoje monetární politiky v USA se op...
Bez technologií je americký trh možná „historicky“ levný
22.06.2023 17:40
Goldman Sachs čas od času zveřejňuje valuační tabulku, která má z mého...
O strašení akcií k poklesu a nové opci americké centrální banky
23.06.2023 17:54
Josh Brown z Ritholtz Wealth Management se domnívá, že Fed nyní není s...
Jeden pevný bod a férová hodnota trhu
26.06.2023 17:31
Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou Zemí. To jsou údajně sl...
Spirály globálních (ne)rovnováh
27.06.2023 17:25
O Spojených státech se někdy hovořilo jako o bance světa. V tom smyslu...

Váš názor
  •  
    28.06.2023 18:02

    Ano, dnešní inflace je opravdu jiná, než ty co se odehrávaly. Tuto změnu má podle mě změna "fiskálního paradigmatu". Nové fiskální paradigma spočívá v tom, že krize jsou řešeny zasypáním ekonomiky penězi, namísto spuštění globální krize. To je naprosto skvělá, funkční a užitečná změna paradigmatu, ale je samozřejmě těžké takovouto státní podporu nepřehnat. Spousta spotřebitelů díky státní podpoře část nebo všechny takto získané peníze uspořili/investovali. Producenti a prodejci získali impuls ke zdražování (narušené dodavatelské řetězce, energetická krize) tak se nebojí zdražovat více, než odpovídá zvýšení jejich nákladů. A spotřebitelé mají (zatím) kam pro peníze sáhnout. Jde v podstatě o odčerpání nadměrné státní pomoci, která od spotřebitelů nakonec nyní odtéká k producentům. Jakmile se tento finanční polštář (nebo ochota spotřebitelů nakupovat za vysoké ceny) vyčerpá, tato hamižflace skončí. Bez oněch exogenních šoků by se inflace nejspíše držela dál nízko, tak jako tomu bylo v případě finanční a "dluhové" krize... Covid a vývoj na energetických trzích to prostě spustil. Enormní zdražování ale dodali producenti a prodejci. Spotřebitelé a státy jsou v tom tentokrát nevině.
    Richard Fuld
    •  
      28.06.2023 21:00

      Richarde, docela mě překvapila tvoje otočka - jsi vždy razil MMT, že vláda se může nekonečně zadlužovat a že žádná inflace nemůže nastat.....
      abc1
      •  
        29.06.2023 10:36

        Předně nejsem 100% zastáncem MMT právě pro tu naprostou bezuzdnost fiskální expanze, kterou podle některých zastánců MMT vlády údajně mají. Můj názor je právě v tomto hodně jiný. Já sice na jedné straně tvrdím, že vlády mají neomezené možnosti, jak fiskálně podpořit ekonomiku, když je to třeba, typicky v případě vnějších šoků. Avšak zároveň tvrdím, že v tomto (resp. v jakékoliv fiskální expanzi) je vláda omezena právě tím, že to může vyvolat NEŽÁDOUCÍ inflaci. Jinými slovy nadměrnou fiskální podporu mohou spotřebitelé "zaplatit" zvýšenou inflací, kterou mohou inkasovat producenti a prodejci. Tato cena však bude vždy pro všechny mnohem přijatelnější, pokud se tím ekonomika vyhne vážné recesi nebo dokonce krizi. Tohle je můj postoj, který se od postojů mnoha zastánců MMT liší. Pokud se týče nekonečného zadlužování, pak za tímto si i nadále stojím. Pokud se stát pouze zadluží a půjčené peníze neutratí, pak to nemůže ekonomiku jakkoliv ovlivnit (tato varianta vypadá na první pohled iracionálně, ale i pro tuto možnost existuje racionální případ, kdy by byl takový postup na místě). Chci tím říct, že samotné zadlužování státu nijak na ekonomiku nepůsobí. Působí až to, kolik a jakým způsobem a kdy půjčené peníze stát utratí a k tomu se vyjadřuji výše.
        Richard Fuld
Aktuální komentáře
20.09.2025
15:14Vytváří AI největší tlak na zaměstnanost u mladých lidí?
9:04Víkendář: Krugman o politice americké vlády a jejím dopadu na ekonomiku
19.09.2025
22:03Americké akcie mají za sebou silný týden  
17:46Akcie a peníze – americká a čínská verze
16:58Nové sankce EU proti Rusku: 118 lodí z ruské stínové flotily nebo banky
16:10Analytický radar: Colt sází na akvizice a míří k větší roli v obranném průmyslu
15:04Umělá inteligence a pracovní místa: „poslední“ slovo
14:30UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.: Oznámení výplaty úrokového výnosu z hypotečních zástavních listů (XS2541314584)
13:27Dohoda s Nvidií neřeší hlavní problém Intelu: ztrátovou Foundry Services
12:15Český zahraniční dluh ve stoupl o 69,6 mld. na 5,36 bilionu Kč
11:55Perly týdne: Fed měl snížit sazby o 75 bazických bodů?
11:04KKCG Financing a.s.: Pololetní finanční zpráva k 30.6.2025
10:56Gartner: Globální výdaje na AI se letos vyšplhají na téměř 1,5 bilionu dolarů
10:49Výnosy stoupají, akcie v Evropě také. Na programu jednání Trump - Si  
9:01BoJ mění směr: Prodej ETF značí konec jedné éry japonské měnové politiky
8:58Rozbřesk: Jestřábí ČNB a slabý dolar = nadále silná koruna
8:57Šéf KHNP rezignoval. Byl pod tlakem kvůli kritizované smlouvě s Westinghouse
8:54Prezident KHNP rezignoval, Trump bude jednat se Si a snižování sazeb Fedem je více nejisté  
18.09.2025
22:00Spojení Intelu a Nvidie přineslo pozitivní náladu  
17:19Německý dluhový obrat a americký tah na italský dluhový „standard“

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data