čas od času zveřejňuje valuační tabulku, která má z mého pohledu pro fundamentální investory vysokou uměleckou hodnotu. A trochu nabourává docela konsenzuální názor, podle kterého jsou americké akcie nyní docela drahé.
O tom, že poměry cen k ziskům jsou na US trhu historicky (opět) dost vysoko tu píšu poměrně často i já. Pokud totiž chceme nějak rychle fundamentálněji uchopit stav akciového trhu, nemá zase takový smysl hledět na ceny. Ale právě na to, kde jsou ceny relativně k nějakému měřítku výkonů firem. Tím mohou být zisky, tento týden jsem tu také psal o poměrech k tržbám (u velkých technologických firem). Zmíněná tabulka je na valuační násobky velmi výživná*, ukazuje je u celého indexu a mediánu akcií a percentilem indikuje současná hodnoty relativně k historii:

Zdroj: Twitter
Jak jsem psal ve zmíněném článku o technologiích, nejrelevantnější je poměřovat ceny akcií k tomu, co firma skutečně vydělává pro své akcionáře. A to zejména úrovni celého trhu. Jde tedy o tzv. volný tok hotovosti na vlastní jmění FCFE. V tabulce jsem tlustě oranžově podtrhl odpovídající násobek. A u něj vidíme, že z hlediska historie není také nijak nízko, ale ani zdaleka nejde o extrémy jiných násobků. Ty naznačují, že v posledních desetiletích byly valuace výše než dnes jen cca 10 % času, zatímco u FCFE je to asi 40 %.
V grafu jsem podtrh i poměr cen k provoznímu toku hotovosti. Jedním z hlavních kroků od něj k FCFE jsou investice firem. Pokud je pak tento poměr historicky mnohem výše, než poměr cen k FCFE, docela bych tvrdil, že příčinou jsou právě historicky nízké investice (relativně k cenám akcií a kapitalizacím firem).
Na trhu se pro valuace nejčastěji používá tzv. forward PE, které by na hodnotě 19,3 bylo historicky hodně vysoko. Nahoru jej táhnou zejména technologie a celkově se jeho hodnoty po rally posledních měsíců připisují i vizím týkajícím se potenciálu umělé inteligence. Naše dnešní tabulka není rozdělena na technologický sektor a zbytek trhu, ale dá se myslím se slušnou dávkou pravděpodobnosti říci, že i násobky založené na FCFE jsou výrazně taženy nahoru tímto sektorem podobně, jako násobky jiné. Je pak pravděpodobné i to, že zbytek trhu je svými FCFE valuacemi někde na historickém standardu, či dokonce pod ním.
Tedy suma sumárum: Trh jako celek historicky určitě levný není a to i z perspektivy poměru cen k FCFE. Nejde ale o míru, jakou by naznačovalo třeba PE. A trh bez technologií je nyní možná na historickém standardu, či pod ním.
*Spodní část tabulky ukazuje valuace měřené relativně k bezrizikovým výnosům reálným a nominálním a výnosům korporátních dluhopisů. A i zde vidíme značnou historickou našponovanost. Základem pohledu jsou tu přitom dividendové výnosy akciového trhu, což by nás mohlo svádět k úvahám, proč jsou akcie „na dividendách“ znatelně dražší, než na FCFE. Ale to možná někdy příště.