Bohatství českých domácností, to znamená hodnota majetku, se loni zvýšilo o 5,7 procenta, což jen mírně zaostává za růstem o 6,3 procenta v předchozím roce. Nárůst ale zdaleka nepřevýšil průměrnou inflaci, která loni v ČR činila 15,1 procenta. Vyplývá to z aktuální studie Global Wealth Report, která analyzuje úspory a dluhy v 60 zemích světa.
Hrubé bohatství, tedy hrubá finanční aktiva, zahrnují hodnotu veškerého movitého i nemovitého majetku průměrného občana. Čistá hodnota finančního bohatství představuje veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy.
Čistý finanční majetek na obyvatele v ČR dosáhl 26.960 eur (asi 621.160 Kč) a země tak postoupila o jednu příčku na 26. místo v žebříčku nejbohatších zemí, když předstihla Slovinsko. První je USA (251.860 eur), následované Švýcarskem (238.780 eur) a Dánskem (193.830 eur).
Hlavní hnací silou růstu byly podle studie v ČR cenné papíry, které vzrostly o 9,5 procenta. Třída aktiv pojištění a penze naopak klesla o 0,5 procenta a růst bankovních vkladů výrazně zpomalil na 3,8 procenta ze 6,7 procenta v roce 2021. Roli podle hraje změna chování ve spoření. Zatímco čeští střadatelé omezili umísťování peněz do vkladů u bank o 39,2 procenta, celkové úspory klesly pouze o 9,9 procenta. Nákupy cenných papírů se více než zdvojnásobily.
Ve srovnání s předpandemickým rokem 2019 jsou podle studie Češi bohatší o 24,1 procenta, nicméně pouze v nominálních hodnotách. Po očištění o inflaci se nárůst jejich bohatství smrskl na 0,6 procenta za tři roky, ukázala data.
Finanční majetek domácností ve světě loni klesl o 2,7 procenta, což je největší snížení od doby celosvětové finanční krize v roce 2008. Tempa poklesu a růstu tří hlavních tříd aktiv se však výrazně lišila. Zatímco cenné papíry klesly o 7,3 procenta a pojištění a penze o 4,6 procenta, bankovní vklady vykázaly silný šestiprocentní růst, vyplývá ze studie.
"Pokles byl nejvýraznější v Severní Americe (o 6,2 procenta), následované západní Evropou (o 4,8 procenta). Naproti tomu Asie, s výjimkou Japonska, zaznamenávala relativně silná tempa růstu. Robustně rostla i čínská finanční aktiva, která stoupla o 6,9 procenta," uvedla .
Navzdory ztrátám se globální finanční aktiva domácností na konci loňského roku stále nacházela nominálně 19 procent nad úrovní před pandemií covid 19. Po očištění o inflaci padly za oběť rostoucích cen téměř dvě třetiny nominálního růstu, což snížilo reálný růst na 6,6 procenta za tři roky. Zatímco většina regionů si dokázala zachovat alespoň nějaký reálný růst bohatství, v západní Evropě se reálné bohatství proti roku 2019 snížilo o 2,6 procenta.
"Střadatelé si léta stěžovali na nulové úrokové sazby. Ale skutečným nepřítelem střadatelů je inflace, a to nejen od jejího prudkého nárůstu po pandemii covid-19. Například v Česku se aktiva na obyvatele před inflací za posledních 20 let zečtyřnásobila. Po započtení inflace je však nárůst jen o 77 procent," řekl hlavní ekonom Ludovic Subran.