Bankám a spořitelnám v Česku za letošní tři čtvrtletí stoupl meziročně souhrnný zisk z provozní a finanční činnosti o 5,5 miliardy Kč na 180,1 miliardy korun. Čistý zisk po zdanění vzrostl o 1,2 miliardy korun na 82,9 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank podle nich činila ke konci září 10,153 bilionu korun, což je o 1,247 bilionu více než na konci roku 2022.
Šestice největších tuzemských bank, které budou za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala za letošní tři čtvrtletí celkem 57,1 miliardy Kč. Ve stejném období loni to bylo 58,4 miliardy korun. Hlavním důvodem snížení jejich čistého zisku o 1,3 miliardy je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů bank.
České spořitelně klesl od začátku roku do konce září čistý zisk o 2,9 procenta na 14,6 miliardy korun, ČSOB o pět procent na 13,6 procenta, o 4,9 procenta na 12,4 miliardy Kč, Raiffeisenbank o 27,5 procenta na 3,96 miliardy Kč a v případě Monety Money Bank o 3,7 procenta na čtyři miliardy korun. Naopak česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk 8,5 miliardy korun, což byl nárůst o více než čtvrtinu.
Těchto bank se týká takzvaná windfall tax, kterou schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.