Inflace v lednu opět zvolnila a přistála přesně na 2% cíli centrální banky. Celková inflace je tak 0,8procentního bodu nižší a jádrová o 0,7procentního bodu než poslední prognóza. A poslední prognóza indikuje relativně strmý pokles úrokových sazeb ke 3 % na konci roku. Znamená to, že by čeští centrální bankéři mohli v nejbližších měsících zrychlit tempo uvolňování měnové politiky? Není to vyloučené, ale zatím stále z několika důvodů sázíme na opatrnější pokles úrokových sazeb po 50bps krocích. Toto jsou zásadní důvody.
Za prvé, vyznění alternativního scénáře ukazujícího na pozvolnější snižování sazeb bankovní radě ukázalo, že neudělají při pomalejším snižování sazeb velkou chybu.
Za druhé, celková inflace i jádrová inflace zůstávají sice za poslední prognózou, relativně hodně rychle ovšem rostou ceny služeb. Jedná se zejména o služby v pohostinství a hoteliérství (+8,7 % meziročně), kde současně vidíme také dvouciferný růst mezd. Nad dlouhodobými průměry je ale také inflační momentum v sekci nájemné (6,8 % meziročně) nebo v rekreaci a kultuře (4,3 %). Jádrová inflace zvolnila do značné míry díky uvolnění imputovaného nájemného a zboží, zatímco klíčové služby dál relativně rychle zdražují. Pokud k tomu přičteme stále vysoká inflační očekávání, nemusí to být dobrý signál pro setrvačnost jádrové inflace.
Za třetí, většina v bankovní radě je přesvědčena, že rovnovážná úroková míra je výše než 3 % (úroveň před krizí). Pokud by tomu tak bylo, změnilo by se nakonec i celkové vyznění prognózy a pravděpodobně by nevolala po tak rychlém snižování sazeb. Výsledky analytického “cvičení” a novou rovnovážnou úrokovou sazbu by ČNB měla představit v květnu.
Za čtvrté, na scéně je také argument výrazně slabší koruny, která sice nebude výrazně měnit trajektorii inflace pro nejbližší měsíce, ale může být pro některé členy bankovní rady důležitým psychologickým blokem při úvahách nad rychlejším snižováním sazeb.
Sečteno, podtrženo, únorová inflace je sice pro ČNB i celou českou ekonomiku příjemnou zprávou, ale z výše zmíněných důvodů nemusí vést k rychlejšímu uvolňování měnové politiky. Na březnovém zasedání bezesporu bude otázka snížení sazeb o 75bps ve hře a je pravděpodobné, že tentokrát pro tuto alternativu bude více hlasů. Jako lehce pravděpodobnější nám však stále přijde snižování sazeb po krocích 50bps. V tomto týdnu mohou ještě poslední díly do skládačky doplnit lednová čísla z maloobchodu a průmyslu, která poodkryjí, zda je pesimismus ČNB ohledně hospodářského růstu v letošním roce na místě.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna vykazuje v posledních dnech velmi nízkou volatilitu a drží se v těsné blízkosti 25,30 EUR/CZK. Nižší únorová inflace ji ve finále výraznější pozitivní impuls nedodala. S blížícím se březnovým zasedáním centrální banky však na trhu roste opatrnost. Dnešní maloobchod by měl potvrdit pokračující oživení spotřeby domácností a v takovém případě může být lehce pozitivní zprávou pro českou měnu.
Eurodolar
Eurodolarový začal týden ve velmi poklidném duchu, když pozornost se již upíná k americkým číslům, která budou zveřejněna dnes odpoledne. Jde o únorovou spotřebitelskou inflaci, která bude společně s maloobchodními tržbami (ve čtvrtek) posledním důležitým číslem před zasedáním Fedu příští týden. Únorová data pak budou především o tom, jak se vyvíjela jádrová inflace, která v lednu překvapivě zrychlila a nabourala tak příběh o nevyhnutelném sestupu inflace k 2 %. My si stejně jako trh myslíme, že by jádrová inflace měla činit 0,3 % meziměsíčně a 3,7 % meziročně, nicméně, zejména s ohledem na nevyzpytatelnou povahu složky bydlení, nelze vyloučit překvapení oběma směry. Byť i jen desetinová odchylka skutečného čísla od konsensu může mít na eurodolar výrazný dopad (vyšší inflace => eurodolar dolů).