Víkendář: To poslední, co chce Fed vidět, je snížení sazeb následované opětovným růstem inflace

Udělala americká centrální banka pro snížení inflace dost? Na tuto otázku na Bloombergu odpovídal bývalý guvernér indické centrální banky Raghuram Rajan, který nyní působí na University of Chicago Booth School of Business. Podle něj se objevují známky určitého ochlazování americké ekonomiky, vyšší sazby pociťují například rizikovější dlužníci. Vývoj by tedy mohl směřovat k hladkému přistání. Podle ekonoma je ale důležitý i vývoj finančních podmínek, které jsou nyní na podobných úrovních jako v době, kdy Fed začal utahovat monetární politiku.

Ekonom tedy poukazuje na to, že z pohledu finančních podmínek není situace stejná jako z pohledu sazeb. Příčinou mohou být i oslabené přenosové mechanismy mezi sazbami a reálnou ekonomikou. Dochází totiž k tomu, že firemní sektor si v předchozích letech zafixoval sazby na nízkých úrovních a současné vyšší sazby se tak v této oblasti promítají jen postupně. Podobné je to na hypotéčním trhu. Fed se tak „v určitou chvíli může začít obávat, zda je jeho politika dostatečně restriktivní.“

Rajan poukázal na to, že inflační tlaky ve službách jsou vyšší než ve výrobním sektoru. I zde se však objevují známky ochlazování. Klíčový je pak vývoj na trhu práce, kde by pro případné snižování sazeb bylo podle ekonoma dobré dosáhnout určitého zvýšení nezaměstnanosti. Další vývoj sazeb přitom bude záviset na nových datech včetně vývoje na trhu s bydlením. „To poslední, co chce Fed vidět, je snížení sazeb následované opětovným zvednutím inflace.“

Centrální banka to nyní podle ekonoma „chce mít oběma způsoby“. Na jedné straně totiž poměrně prudce zvedla sazby, zároveň ale „dává trhům naději, že přijde snižování sazeb.“ Rajan se nicméně domnívá, že Fed by měl přestat hovořit o snižování sazeb. Mimo jiné to přispívá k uvolňování finančních podmínek. Celkově by Fed měl říci: „Až přijde čas, tak to uděláme.“ O americké monetární politice a ekonomice hovořil na Bloombergu i Olivier Blanchard z Peterson Institute for International Economics. Podle něj trh práce zůstává nadále příliš napjatý, a to se bude stále znatelněji projevovat na inflaci.

Podle ekonoma byl doposud pokles inflace tažen zejména tím, že pominuly předchozí nabídkové šoky. Tento faktor už ale ztrácí na významu a bude se stále více projevovat situace na trhu práce včetně mzdové inflace. Ta se podle experta nachází poněkud vysoko s ohledem na běžný vývoj produktivity a cíl na straně růstu cen. Pokud by se zvyšování produktivity drželo na vyšším tempu, mohlo by dojít ke snížení inflace na cíl ve výši 2 % i přes současnou napjatost trhu práce.

Blanchard míní, že v nejpravděpodobnějším scénáři bude nutné určité ochlazení trhu práce. Dosavadní utahování politiky pak při snižování inflace „zatím nehrálo tu nejdůležitější roli“. Ekonom přitom dříve argumentoval pro zvýšení inflačního cíle tak, aby centrální banka v případě potřeby měla větší prostor pro snižování nominálních sazeb. Nyní ale podle Blancharda čas na takový krok není, protože důležitá je důvěryhodnost centrálních bank a proto „musí jít ke 2 %“.

Zdroj: Bloomberg